Claptonův koncert byl dokonalý, snad až příliš

Eric Clapton se jako jedna z posledních velkých hvězd hudebního světa ukázal v České republice. Jeho koncert v pražské Sazka Areně byl splněným snem mnohých fanoušků, kteří čekali léta a snad už ani nedoufali, že Slowhand k nám vůbec někdy dorazí. Splnil Clapton jejich očekávání? Náš názor si můžete přečíst zde.

© www.eric-clapton.co.uk

Kdo ze světových superhvězd ještě u nás nehrál? Madonna a Eric Clapton. A to se letos mění, Madonna nás poctí návštěvou v září a Clapton byl v Sazka Areně 20. července 2006. Legendární kytarista a zpěvák nechal čekat své příznivce dlouhá léta a teprve nyní se i těm, co už ani nedoufali, splnil životní sen - to je bez nadsázky. Clapton dorazil do Prahy oproti minulému turné se značně obměněnou sestavou doprovodných hudebníku a taky s jinými písničkami.

Po muzikantské stránce neměl koncert chybu, o kvalitách hráčů netřeba pochybovat: asi největším překvapením byl úžasný mladý kytarista Derek Trucks, jenž zastiňoval už starého známého Doyla Bramhalla. Tři sólové kytary (a když se přidal i Robert Cray, který velmi slušně splnil roli předskokana, byly kytary čtyři) tvořily velmi hutný kytarový zápřah. Každý z kytaristů měl svůj osobitý styl a barvu kytary. Navíc zvuk v Sazka Areně byl výborný - v místě, kde jsem stál, byly krásně nazvučené i bicí, jen dechy byly trochu potlačené. Mohutný zvuk vytvářel tucet hudebníků na pódiu!

© www.eric-clapton.co.uk

V seznamu písniček se objevilo i několik méně známých skladeb a naopak překvapivě chybělo dost velkých hitů. Z nové desky "Back Home", podle níž se turné jmenuje, jsme slyšeli jen titulní skladbu. Absolutním vrcholem večera byla logicky závěrečná trojice "Wonderful Tonight", "Layla", "Cocaine", což byl mistrný dramaturgický tah. Krásně se povedla "Running On Faith" na závěr povedeného sit down set, ovšem v početných sólech v první třetině koncertu (u kterých si jistojistě libovali kytaroví fajšmekři) se mohl běžný posluchač trochu nudit.

Na koncert se asi všude pěje a bude pět chvála, ale dovolte mi trochu si rýpnout: Claptona jsem viděl živě před pěti lety ve Stuttgartu a tehdejší koncert byl zkrátka lepší. Pražské vystoupení bylo dokonalé, ale chladné. Clapton byl božský, ale nebyl lidský, chyběl kontakt s publikem. Kapela dala lidem perfektní sterilní výkon, ovšem ani minutu navíc, jeden povinný přídavek, Praha odškrtnuta v seznamu desítek zastávek. Chápu, že pro mnohé to byl možná životní koncert, ale nemohu si pomoci, nechytlo mne to u srdce tak, jak jsem očekával. Možná jsem rozmlsaný, anebo jsem byl ten večer na jiné vlnové délce, ale pro mne to byl profesorský večírek.

Setlist: Pretending, I Shot The Sheriff, Got To Get Better In A Little While, Old Love, Everybody Oughta Make A Change, Motherless Children, Back Home, I Am Yours, Nobody Knows You When You're Down And Out, Running On Faith, After Midnight, Little Queen of Spades, Further On Up The Road, Wonderful Tonight, Layla, Cocaine, Crossroads

Eric Clapton, Robert Cray, Sazka Arena, Praha, 20.7.2006

• Recenze (http:\musicfan.bloguje.cz, 22.07.2006 10:25) Reagovat

  Já osobně dávám přednost chladnému, ale profesionálnímu výkonu, než kecům jako I love you Prague atd...Me vyhovovalo, ze to krasne plynulo bez nejakych pauz.
  
  A nemyslim,ze by ERic nebyl lidsky - bylo videt,že má výbornou náladu a koncert ho baví...
  
  Osobně mě koncert naproto dostal a byl to životní zážitek.
  
  Fotky z tour a recenze na http:musicfan.bloguje.cz
  
  

• Jednoznačně souhlasím (Renda, 22.07.2006 12:26) Reagovat

  Děkuji za kvalitní recenzi, která mi naprosto mluví z duše. Myslel jsem, že po všech těch neskonale oslavných ódách v tisku jsem jediný, kdo neodcházel s pocitem absolutního zážitku. Pár koncertů borců Claptonova kalibru jsem už viděl a musím říct, že nepamatuji takovou přehlíživost vůči publiku - jako protipól vezměme např. všechny Stingovy koncerty, kdy měl člověk pocit, že byl toho součástí, protože interpret s publikem komunikoval a na jeho chování reagoval. Tím nechci nijak snižovat Claptonův výkon, po technické stránce naprosto profesionální. Shrnul bych to asi tak, že Clapton nehrál pro lidi, ale pro sebe. Na to, že byl u nás poprvé, se mohl snažit se publiku trochu více přiblížit a představit se jako člověk, nikoliv stroj.
  
  

• zvuk byl příšernej! (Marek, 22.07.2006 14:21) Reagovat

  
  
  

• Nelíbilo (Pepánek, 22.07.2006 14:52) Reagovat

  Nevím, jestli se to smí říkat, ale mě se koncert hodně nelíbil... Zvuk byl, dle mého názoru, naprosto otřesný. Z pódia se valila koule, ze které občas vystoupil přeostřený zpěv pana Claptona, který se ani neobtěžoval pozdravit publikum a představit se. A hrál... jako každý druhý bluesman. Kapela byla nekompaktní - mimochodem - pochopil někdo ten komparz s dechovými nástroji?
  Na koncert jsem se hodně těšil, ale odcházel jsem v půlce... Netuším, čím to je, ale okolí mě stále utvrzuje v názoru, že kdyby tenhle koncert namísto Erica Claptona zahrál Franta Novák, byl by šeredně vypískán. Jooo, mistr je holt mistr...
  
  

• EC byl skvělý (Zdeněk, 22.07.2006 15:23) Reagovat

  Protože jsem byl letos 19. května na EC ve svatostánku Royall Albert Hall, kde hrál na domácí půdě, pak mohu vzkázat všem, komu scházelo teplé lidské slovo, že ani londýňanům se ho nedostalo. Po hudební stránce bylo pro mě pražské vystoupení mnohem lepší a vždy jsem rád, že nemusím poslouchat bláboly o krásné Praze a pod. Dylan to také nedělá.
  
  

8/10

Recenze: "Premena" Simy Magušinové je přirozená, čistá a krásná Lidský život připomíná cestu, která postupně dotyčného nuceně i přirozeně mění. Všechny její zatáčky a křižovatky na vlastní kůži poznává i Sima Magušinová. Svým vlastním způsobem všechny tyto změny vtěluje do svých... čtěte zde

Vydáno: 23.12.2024 00:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Majerovy brzdové tabulky nabízejí na koncertu ze studia "Úplněk" nejlepší možný vhled do svého kouzelného světa Čas dokázal na hudbu Majerových brzdových tabulek otisknout pečeť jedinečnosti. Kapelu s nepřehlédnutelným názvem spoluzaložil v roce 1986 písničkář Petr Linhart a nyní, po téměř čtyřiceti letech a šestici alb, přišel čas se... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 15:30 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Řeka tekoucí mezi "Břehy" Vladivojny La Chii je svěží a hluboká Vladivojna La Chia se snaží objevovat stále nové světy. Natáčí pestré desky. Nebojí se hutného rock-metalu, popu, psychedelického rocku, já ji vnímám hlavně jako indie písničkářku. Má zkušenosti s filmovou i scénickou hudbou.... čtěte zde

Vydáno: 22.12.2024 08:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Poutavě psané "Příběhy za písněmi KG" zasazují Gottovy hity do zajímavých souvislostí Už pět let uběhlo 1. října od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Podle množství nosičů a knih, které nadále vycházejí, se však zdá, jako by tu s námi stále zůstával. Ne všechny tituly jsou povedené, některé může... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 16:30 v sekci Recenze | Hudba v tisku

10/10

Recenze: "Zázračná písně krajina 20 LET Symfonická" Anety Langerové nabízí dokonalou esenci všeho, co hudba přináší V dnešní době je čím dál vzácnější, když při poslechu jakéhokoliv nosiče zažíváte mrazení v zádech. Trojvinyl "Zázračná písně krajina 20 LET Symfonická" od Anety Langerové ovšem tento pocit navozuje. Nadšení navíc... čtěte zde

Vydáno: 21.12.2024 08:00 v sekci Recenze