Katastrofický scénář všech boybandů k radosti převážně fanynek přinese sólové desky jejich mazlíčků. Na druhou stranu pisatelé recenzí zalomí ruce a začnou se třást strachy, jaké pohromy na ně budou vystrkovat růžky. Občas se však zadaří - třeba formace Blue patří k tomu lepšímu, co se v této branži urodilo. Je však otázkou, jak to s nimi bude do budoucna. Svá sóla už totiž nachystali její dva členové - Simon Webbe vyrazil na svou pouť o kousek později, Lee Ryan se již dokázal vrýt do paměti jako sólista důkladněji. Jeho bezejmenná placka v Anglii vyšla před více jak půl rokem. Mezitím z ní stihlo prorazit nemalé množství singlů, mezi nimiž nechybí "Army Of Lovers", "When I Think Of You" nebo "Turn Your Car Around".

Lee Ryan se na natáčení podílel i autorsky a s poklidem se tedy může pohupovat na židličce a z okna vyhlížet světlé zítřky své kariéry. Odvedl slušnou práci se svým týmem, který ho pevně postavil na nohy. Jeho vokál pasuje do poklidných popových písní, i když jeho hlasový potenciál není nijak extrémně veliký, ale překvapuje vás to? Pokud ano, tak vám nevěřím. Pokud však zbožňujete převážně pomalé písničky na milionkrát ohrané téma láska, nebudete v Leeově přítomnosti litovat a k jeho desce se budete rádi vracet.

Jediným výrazně rychlejším rozptýlením je vskutku povedená "Real Love", u které se divím, že ještě nevyšla jako singl. Posmutněle pokukující "Wish The Whole World Know" je hodně nasládlým odvarem z Chrise Martina, opisování je jednoduše odhalitelné. "Close To You" v rytmice nechá připomenout "Freedom" George Michaela, nemá však tak výrazný a zapamatovatelný odkaz. Zbývající převaha slaďáků je vskutku výživná, naštěstí většina písniček má kousek nad tři minuty, není to tedy přehnaně utahané opakování refrénů a dá se to vydržet. Jejich kvalita se pohybuje od povedenějších singlových tref po slabší průměrnosti zabarvené do soulu. Typickou ukázkou je dost slabá "Miss Me Everything"; není rozhodně osamocena.

Debut Lee Ryana je dostatečně radio friendly záležitostí, která potěší spíše dívčí srdce. Ale nepřekvapí nijakým originálním nápadem, spíše sází na jistotu a na to, co je Lee schopen hlasově utáhnout, aby to prostě neskřípalo. Gentleman Ryan je daydreamer, který na svém zasněném růžově zabarveném obláčku servíruje zamilované písně. Když přivřete aspoň jedno oko, zjistíte, že to je vlastně slušně znějící popík pro masy.