"Šifra mistra Leonarda" způsobila velký humbuk na mnoha frontách. Od obranných výřečností církve, pravého výkladu Písma svatého až po mánii okolo knihy Dana Browna "Da Vinciho kód". Kdosi chytrý věnoval kupu peněz norskému skladatelovi, textaři, aranžérovi a producentovi Janu Kisjesovi, který se obklopil různými spolupracovníky různých kvalit (o kterých tady nemáme sebemenšího tucha) a natočil hudbu inspirovanou tímto dílem. Chvílemi si hraje na imitaci Enigmy, Ery, Adiemusu a Gregoriánů - bere si však z nich jen to horší - chvílemi sází na klasickou tvorbu frankofonního teritoria. "Music Inspired By Da Vinci" by klidně mohlo aspirovat na titul komerční kýč roku, ale to by vše muselo být velmi špatně natočeno. To si Kisjes uvědomoval, a dal si přece jen záležet s vidinou snadno vydělaných peněz.

Pokud chováte odpor k nějakému výše uvedenému projektu, raději ani okem nezavaďte o toto cédéčko. Už i samotný obal je dosti odpudivý a laciný. Pokud toto mělo být reprezentativní dílko, tak se někdo pěkně pomátl a šáhl zcela vedle. Úsměv Mony Lisy to nezachrání a tajuplně tvářící se postava s deštníkem - tyto nápady k sobě prostě nepasují. Naštěstí zvuková stránka je dobrá, horší už to je s oním skladatelským potenciálem a kopírováním o sto šest.

Celým albem vás budou provázet nádherné vokály gregoriánského sboru, kterému ostatní hlavní vokalisti nesahají ani po kotníky - je to značně nevyvážené a místy to tahá za uši. Hudba se poklidně plazí v tajuplných zákoutích podzemního bludiště neznámého kláštera. K životu probouzí přehršle úderů zvonů, které Mike Oldfield umí mistrněji využít se vším všudy. Dalším přehmatem je, když mezi těmito duchovně laděnými kompozicemi z ničeho nic začne hrát francouzský kabaretní song, "Eglise Saint-Sulpice" je dokonalým důkazem a návodem jak proplesknout posluchače a odradit ho od poslechu.

Na "Music Inspired By Da Vinci" je hodně věcí špatně, značná překombinovanost nápadů Jana Kisjese také není ku prospěchu věci. Recitované vsuvky nepřekážejí, jsou dobrými předěly mezi jednotlivými dějstvími, která čpí průměrností nebo zapadají do vod zapomnění. Toto cédéčko je slabým odvarem a stejný komerční kalkul jako produkt Gregorian. Jednou je to fajn, opakovaný vtip tahá za uši a působí kontraproduktivně. V tomto případě bylo očekáváno mnohem důstojnější ztvárnění vstupního podkladového materiálu, a to se nezdařilo naplnit.