Na festivalech vládnou, plní kluby, přesto mají pověst takovou neurčitou. Skyline jsou obecně bráni jako špička tuzemské taneční produkce, ale spíše co se koncertů týče. Jejich studiová díla byla dosud přijímána s rozpaky. Teď se možná všechno změní, protože aktuální deska "Virginplatonicpanic" nejenže získala nezvykle vysokou pozornost předních českých médií, ale navíc ji kritici nestrhali, naopak většinou chválili. A to je kombinace více než příhodná. Solidní skóre si Skyline vybojovali i na musicserveru, kde se nahrávce na ústrojí podíval vyhlášený brněnský doktor David Věžník. Přiřkl kapele sympatických 7/10. Teď ale nastal čas, aby se Skyline hrdinně podívali do očí smečce dalších deseti pisálků...

Ondřej Leinert - 5/10

Skyline mají v tuzemské kotlině pověst skvělých naživo pařmenů, ale na deskách mě nikdy nijak zvlášť nebavili. Novinka "Virginplatonicpanic" má být dle členů kapely "nabušená a chytlavá" a vůbec nejlepší platna, jakou kdy vydali. OK, říká se to pokaždé. Co na to můj akusticko-auditivní pohled? To, co pokaždé. Ač mám rád elektroniku a kytary, tahle kvapná zvuková vlna se mi po nevímkolikáté prohání v přehrávači a já si pokládám zbytečný dotaz, proč jsem do téhle makrorecenze vlastně šel, když už teď je jasné, že jí víc čtenářů naštvu, než potěším. Ona elektronika a kytary, co mám tak rád, velmi často zní, jako by je někdo prohnal emulátorem pro potřeby nějaké archaické arkádové hry. Když kapela (respektive Ecson Waldes) zpomalí ("Terminated"), baví mě to, když si trochu pohraje s náladou a popem ("Ladies", "New Border"), baví mě to zas. Ale jinak je mi jasné, že kdyby to nebyli Češi a pěkná Češka a já nebyl Čech a nepsal na to recenzi, mrskl bych s tím do kouta po prvním poslechu. Zapomeňme tedy na sentimentální soucit k borům šumícím po skalinách. Je to syntéza rychlého a přitom statického zvuku, příjemného, byť nezvláštního zpěvu a dobrého rapu. Syntéza, v níž však převažuje to prvé, zoufale nudné. Chytlavé je to možná pro fanoušky, ale ty dosud spíše skeptické to ujistí, že ne. Chytlavá bude od zítřka tahle deska u mě doma maximálně na prach. Elektronicky chladná nahrávka, co mě nepřivádí do tance ani zpěvu. Všechno poskládané podle jednoho vzorce, který buď přijmete a budete si na něm ulítávat, nebo vás začne spolehlivě prudit. Skyline mají nápady, ale ty se v tom arkádovém zvuku rozmělňují a já, ač už si tak pouštím prakticky jakýkoli track, říkám si: "Pořád stejná písnička". Nevím, kolik mi bylo, když jsem odinstaloval Mod Player, ale vím, že téhle desce nemůžu dát za víc než za pět, ať už jsem za exota jakéhokoliv.

Tomáš Tenkrát - 5/10

Skyline se postupem času propracovali až na ceněné místo, kdy jsou na klubovém poli vyhledávanou kapelou pro ty, co se chtějí pořádně odvázat a propařit večer. Ale jejich předchozí "Urbanica" mě z domácího přehrávače nechávala chladného. I produkce Ecsona Waldese mi zrovna nevoněla, myslím, že se mu nepodařilo vytlačit ze Skyline všechno, co umí. A jak že to podle mě vypadá s "Virginplatonicpanic"? Je super, že Skyline přijali do stále sestavy MC Jacoba. Už jen kvůli tomu, že když se do toho opře MC Nu.C, přijde mi to celé najednou dost unylé. Za to Waldes se teď ukázal jako producent, který roste. Zvuk je fakt lahůdka, hlavně tedy na sluchátkách. A materiál? No nejsilnější není, i když mě celková různorodost jednotlivých skladeb docela baví. Vyčnívá Jitky hit par excellence "Ladies", naopak hodně kýčovitá mi přijde skladba "Ninja!". Tyhle asijské efekty už byly použity snad milionkrát. Celek na mě působí tak, že jako podkres někde v klubu nebo pubu by mě to bavilo. Doma jsem k tomu znovu chladný, ale na koncert opět rád zajdu. Tak co, jsem roztříštěná osobnost já, nebo si Skyline hrají pořád dokola tu stejnou píseň? Vadí mi, když album nemá zapamatovatelné songy. Při poslechu si tak říkáte, jo je to v pohodě, šlape to. Jenže deska dohraje a co? Zanechá nějaké stopy? Ne (nepočítám "Ladies" a otřesné "Ninja!"). Leda, že bych si jí pustil znova. A tento stav u mě trvá i po čtrnácti dnech poslechu.

Ondřej Ručka - 5/10

Tahle polemika běží už od začátku nového tisíciletí. "Je taneční hudba mrtvá, či nikoliv?" A ta otázka v klidu může zaznít při poslechu nové desky Skyline. Ač jsem se tomu vždy sveřepě bránil, s vydáním posledních řadových desek od Basement Jaxx, The Prodigy a Chemical Brothers už bylo jasnou nápovědou o tom, která varianta odpovědi je nasnadě. A noví Skyline tu variantu potvrzují i pro české teritorium, "Virginplatonicpanic" je tím správným českým kolíkem do rakve naší nebožky taneční hudby. Tuhle desku jsem už totiž slyšel. Slyšel jsem ji dávno před tím, než vůbec vyšla. Kolega Věžník tomu říká charakteristický zvuk, já to nazývám trochu odlišně – nedostatek invence. Mírný pokrok v mezích zákona na desce sice přítomen je, to nelze popřít, ale ten "charakteristický zvuk" je natolik charakteristický, že je to vlastně pořád jeden a ten samý. Zvuk. Díky téhle desce Skyline se u mě zase rozezněly pohřební zvony taneční scény a já jen čekám, kdy už ji konečně zahrabou. Nebo to dopadne jako s punkem?

Marie Malechová - 7/10

Nikdy jsem se neztotožnila s názorem, že Skyline jsou jedni z nejlepších českých živě vystupujících interpretů. Párkrát jsem se na festivalech, možná tak trochu nedopatřením, ocitla pod pódiem, na kterém to právě rozjížděli. Jitka mohla jít do jejího pověstného dřepu kolikrát chtěla, Mc Nu.C mohl řádit, jak nejlíp umí, ale se mnou to nehlo. Jen jsem v duchu přemýšlela, proč všichni okolo mě řádí jako zběsilí. A potom, nic netušíc, si přijdu na předávání cen ALMA, podle dávno ohraného scénáře se ocitnu s nepatřičným pocitem pod pódiem, na kterém vystupují Skyline a najednou je to úplně jiné. Zklamání se nekoná, cukne mi v pravé noze, za chvíli i v té levé a už vesele hopsám s davem a snažím se rychle zapomenout na všechny negativní postoje, které jsem kdy vůči Skyline měla. Najednou mě to zatraceně bavilo, stejně jako první poslechy "Virginplatonicpanic". Bála jsem se, že deska nebude dosahovat kvalit živého vystoupení, ale podařilo se. Tak trochu mě mrzí, že i po tolika posleších mi v hlavě zůstaly maximálně "Pretty Princess" a "Ninja!", ale i přesto je to výborná deska. Výraznější kytary plus nový člen Jacob kapele rozhodně prospěli!

Dan Hájek - 7/10

Skyline jsem pořádně zaregistroval až v momentě, kdy k nim přišla Jitka Charvátová. Tu jsem měl vždycky rád na deskách Fiction, ty protáčím pravidelně dodnes. Škoda jen, že Mejla už bohužel není mezi námi. Nebo když hostovala na "Dévě" Dušana Vozáryho. Když se ke mně doneslo, že bude součástí Skyline, přiznávám, že jsem byl docela zaskočen tímto dokonalým stylovým přemetem. Pak jsem je však v této sestavě viděl na koncertě (už si ani pořádně nevybavuji, kdy a kde to přesně bylo) a zahodil jsem jakékoliv předsudky nebo podezřívavost. Na festivalech jsem jejich sety začal pravidelně vyhledávat, protože vždy byly plné energie a toho pověstného tahu na branku a ani jejich support před Underworld nebyl nikterak špatný. Novou desku "Virginplatonicpanic" v produkci Ecsona Waldese jsem si tedy nemohl nechat uniknout. Zajímavě vyznívají i spolupráce s Borisem Carloffem (z kNot Photogenic) a to hlavně ve dvojici "Ladies" a "It's Up To You". Jednoznačně bodují velmi chytlavé "Pretty Princess", "Zero Gravity" nebo zajímavě zkonstruovaná "New Border". Třetí placka Skyline s letadlovým motivem je fajn, slušně vyrovnaná, ale nějakého převratného překvapení jsem se nedočkal. Nic navíc, co bych již dříve na koncertech neslyšel. Kapela se ale usadila ve svém stylovém ražení, což také není k zahození, a dokáže tak pobavit, stoprocentně rozhýbat plus napsat jasné hity. Zamrzí, že ke "Virginplatonicpanic" dorazila v době, kdy jsem spíše naladěn na kytarové záležitosti, takže se též přikláním k Davidově sedmičce.

Ondřej Pravda - 7/10

Skyline jsem vždycky sledoval spíš zpovzdálí, znal pár tracků, a tak významnější seznámení nastalo až naživo na loňském táborském Love Planet. A nedopadlo špatně, kapela rozhodně snese srovnání s lepšími zahraničními podobného ranku. Což je hodně díky zvuku - není převratný, ale tracky jsou vybudované solidně, i když určité splývání se vyhnout úplně nedaří, fungují. Další devizou je samozřejmě zpěvačka Jitka Charvátová, která přestože má co zlepšovat, je přesvědčivější a do muziky víc zapadne než MCs. Ačkoliv je výše napsané relativně obecné, platí rozhodně pro novinku. Zvuk je slušný, jak v technickém, tak hudebním slova smyslu. I když vyjít tahle deska před takovými sedmi roky, byla by to bomba větší. Takhle je to místy sázka na jistotu, na osvědčené zvuky, předvídatelné přechody, rytmy jsou dost podobné. Což je ale u taneční kapely asi očekávatelné a taky to lze brát za trademark kapely. Nový MC nezachrání dojem, že rapování působí k muzice pořád ještě příliš "česky", tedy vlastně "africky", ale možná "se to tak dělá". Střed desky mě každopádně baví, pracuje o něco víc s náladami, taková "Terminated" je správně temnější, zvolnění tempa prospělo. Výhrady k hudbě potvrzuje předposlední "No Chance", tucka kopírující Apollo 440 nebo co. Přes výhrady novinka Skyline celkově patří mezi to lepší na české taneční scéně. Kolega v hlavní půlbodíku ubral, (fakt by byl potřeba), po váhání se k němu přidám.

Benjamin Slavik - 7/10

Roztančí každého. Na párty více než dobré. S několika promile v krvi. Klidně si k tomu dát i nějaký drugs. Tančit a pařit. Až do rána a pak zase do večera. Takto klidně několik dní, když máte výdrž se bavit. Na desce Skyline zní zvláštně. Jasně, zvuk je na výborné úrovni. Jsou tam chytlavé a zpěvné refrény. Jsou tam drsně odrapované pasáže. Ale poslouchat taneční hudbu doma se mi zdá jako poněkud zvláštní masturbace. Něco jako sex v nudném vztahu. Možná jako trénink do klubu. Taneční muzika musí být opravdu skvost, aby na desce stála za to. Skyline zní občas lacině. Mimo všech možných tanečních stylů a rapu je tam i pop. Parádní popové refrény a melodie, které můžete slyšet každou chvíli na leckterém komerčním rádiu, tam je ale nezpívá Jitka Charvátová – holka s neuvěřitelným sex appealem v hlase i všude jinde. Kytary používají jen trošku, ale za to výborně, přesně totiž vědí, kde jsou potřeba. Deska "Virginplatonicpanic" je skvělá taneční párty na doma. Pokud tedy radši nevyrazíte do klubu či na koncert Skyline, který musí být podle všeho strhující cool záležitostí.

Honza Balušek - 8/10

První desku Skyline jsem neslyšel. Druhou jsem slyšel jen jednou a přišlo mi to jako nějaká poloundergroundová přeprodukovaná divnost, což není nic pro mě. Novinku jsem si před odesláním redaktorovi na recenzi grabnul do počítače a jednou zkusmo pustil, cože jako ten Bureš a spol. zase vytvořili. Pustil jsem si to podruhé, potřetí... a emailnul jsem na jejich vydavatelství, že ta deska je super a jestli uděláme makrorecenzi. A ačkoli jinak už moc nepíšu, bylo věcí cti do makra přidat i svůj příspěvek. "Virginplatonicpanic" je totiž moc fajn popík, který díky dvojici MCs (jen nevím, zda toho Shaggyho imitují nebo parodují...) a polámaným beatům zní tak nějak jinak. Hlavně ale ovládají umění napsat to, čemu se říká "silná písnička", zajímavý zvukový obal je pro mě jen bonus (což je mimochodem přesně opačný přístup, než v hudbě razí třeba kolega Veselý). Fakt si užívám popůvky typu "Ladies", ale dovedu si představit, jak musí naživo zabírat nakopávačka "Kick The Gig". Dvanáct vyrovnaných písniček se svým zvukem a domácího původu, to se jen tak nevidí a neslyší. Ale stejně jako napsal David Věžník v hlavní recenzi, kdyby tam bylo ještě více kytar, měla by celá deska ještě mnohem větší šťávu.

Ondřej Michal - 8/10

Skyline byli vždycky v první řadě koncertní kapela. Jejich živá vystoupení rovnají se zábavné podívané, která dokáže s přehledem rozhýbat třeba i domov důchodců. I s chodítky. Je trochu škoda, že se jim nikdy příliš nedařilo koncertní energii zhmotnit do podoby blýskavých kotoučků. Zvlášť z předchozí "Urbanicy" jsem byl trochu rozpačitý. Nakonec jsem si ji ale stejně koupil. Uběhly dva roky a Skyline jsou zpátky v lehce pozměněné sestavě a s novou deskou. Je jasné, že předchozí tvrzení o rozpačitosti už neplatí. A nejde jen o energii. "Virginplatonicpanic" je tucet zralých skladeb, které neztratí na lesku ani po celodenním poslechu při toulkách po městě. Napadá mě, že tahle muzika patří hlavně do města. Dobrá polovina skladeb má slušný hitový potenciál a radiovému éteru by opravdu slušely. Ostatně si myslím, že podle zvuku je poznáte, i když nemáte ani ponětí o tom, že zrovna něco vydali. Skyline zkrátka dospěli, vědí, co chtějí, a je celkem jedno, jestli mikrofon zrovna svírá MC Nu.C, nováček MC Jacob nebo nepřehlédnutelná Jitka Charvátová. Skutečnou kvalitu desky samozřejmě ukáže čas. Osobně ji zatím do police k ostatním kompaktům zařazovat nebudu, nemělo by to smysl. Vždyť jí zítra budu zase poslouchat.

Lukáš Franz - 8/10

Vždycky jsem ujížděl na kapelách, co měli ve svý sestavě chlápky, kterým se říká Master Of Ceremony. Prostě MC. Teď nemám na mysli hip hop nebo rap (i když mi vlastně docela uniká ten fakt, co tohle dělí, ačkoliv jsem na tohle téma vedl nejednu debatu s lidma, co do toho viděj, nebo si to aspoň myslej), ale bandy, co míchali několik stylů dohromady. Jmenovitě si teď ale vzpomínám jenom na Linkin Park, což mi zrovna na kreditu moc nepřidá, jenže co? Mám rád, když někomu ta huba jede. A Skyline mají dva MCs, co jim hudba jede přesně tak, aby se mi to líbilo. Navíc jejich spojení s tak hezky pop hlasem zpěvačky, kytarama a úderností beatů a Bureše prostě funguje. Urban pop? Podle definice určitě, ale není to jediná škatulka, z který se dá s "Virginplatonicpanic" vyčuhovat. Jedno z nejlepších party CDs, co měly tu čest projít mi rukama a měly nálepku Czech Made. Navíc naživo to musí bejt neskutečná jízda, což mi zatím nezávisle na sobě potvrdilo hned několik lidí z businessu. Líbí se mi to moc. Včetně těch chilloutovejch věcí, co vás vždycky nechaj vydechnout před další dávkou. Zábavy. Musím je vychytat live.