Prosluněné dny jsou po letošní době ledové pořád ještě tak trochu malým svátkem, a tak možná i proto lidé před Akropolí tentokrát postávali déle, než je zvykem, a sál se zaplňoval pomalu. Fakt, že předkapela Zpraku! nastoupila na scénu už o půl osmé, byl tak poněkud v opozici jaru, ale skupina se s tím nemazala a syrovou kytarovou show s poctivými bubny si postupně začala získávat Akropoli na svou stranu. Akce na pódiu přímo vybízela k reakci publika, osobně mi však vadilo, že kytary a bubny zcela přehlušovaly Tomův zpěv, kterému navíc nebylo vůbec rozumět. A to i když instrumenty vypnuly a frontman promlouval, či spíše jen cosi neidentifikovatelného provolával k diváctvu. Náš fotograf Gerry, který má shodou okolností s Zpraku! něco do činění, mi k tomu sdělil, že právě proto říká lidem, aby si koupili a poslechli desku, protože na té prý formální důkaz, že zpěvák zpívat umí, dostanou. Trochu mi to připomnělo tu pohádku ze svěrákovského snímku "Na samotě u lesa", kterou si také každý chce poslechnout ještě jednou. Ačkoli teď je otázka, jestli chci. Živelné vystoupení na straně jedné, lehce splývající písně v neurčitý celek na straně druhé. Když pak po krátké pauze nastoupili Lety mimo, ukázal se zjevný rozdíl mezi oběma partami. Komunikativní sympaťák Looky, melodie a snad víc pop než rock, to byla úvodní věc "Kosmodisco".

Lety mimo působili výrazněji a mainstreamověji, vizuálně i zvukově příjemný element do jejich písní vnášela hostující Klára Kondelíková. Jestliže na předmětu doličném toho večera, albu "Electra", mi lehce vadí příliš uhlazený a málo hutný zvuk kytar, naživo bylo toto mínus zcela smazáno, kapela se do toho opřela s chutí a vůní Glastonbury. Atmosféru vhodně umocňovala i povedená světelná show a plátno s projekcí, která sice přílišnou kreativitou nevynikala (až příliš často byly v rychlém sledu jen promítány koláže z bookletu "Electry"), ale účel doplnit scénu o zajímavý dynamický prvek naplňovala beze zbytku. Zkrátka, aby se člověk dokonale uvolnil, bylo v mezích možností vykonáno vše podstatné. Kapela k tomu navíc přidala i vcelku povedené bonusy.

Tím nejvýraznějším byla kreativita. Titulní singl "Electra" oživily "elektrický holky", skupinka holek s balónky a uplými oblečky, která se relativně svůdně vlnila do rytmu svůdné písně. Relativně proto, že bylo vidět, že holky to příliš secvičené nemají a spíš jen tak paří. Tedy dobrý nápad, škoda jen, že nebyl vypilován. A nepodstatná samčí poznámka - některé ty holky mohly být pěknější. Nejvíce mne možná i proto zaujal samotný křest, k němuž kapela vtipně využila mediálního hitu osmdesátých let - telemostu. Prostřednictvím něj se Looky a spol. spojili s Duem Egon, kteří si na zdraví desky připili z Číny. Jako bych se zase ocitl v časech, kdy kosmonaut Remek povídal o tom, že se zase vrátil k létání a létá a Dean Reed se v Moskvě učil český diskotanec "mim". Jen jsem měl opět pocit, že tento nápad nebyl zcela zužitkován, protože Egonům zůstal nějaký, byť i extra suchý humor skryt, v podstatě jen řekli, že tu desku pokřtí. Efektnímu telemostu tak chybělo něco efektivního navíc, situace byla zábavná jen proto, že byla, ne svým obsahem.

Proč o téhle nedopilovanosti mluvím? Protože je asi jediným opravdovým problémem, který s Lety mimo mám. Je v tom určitá rozpolcenost. Kapela dokáže skládat vtipné, nápadité texty a je zjevné, že by svou hudbou mohla mířit vysoko nad všechny ty tuzemské pub bandy. Přesto ta kabátovská stylizace, vyřvávání hesel typu "kalbá!" a hospodské dodatky za deskami. Lety mimo jsou příliš vkusní na to, aby strhli průměrného fanouška Kabátů, ale příliš dekadentní na to, aby je průměrný posluchač Tata Bojs či Lucie vzal za své. "Průměrný posluchač" je sice hypotetický konstrukt, ale možná i proto přišly na křest Letů dvě stovky fanoušků a ne třeba stovek pět. Možná i proto Lety mimo nejsou tam, kde by mohli být. Jejich koncert má přitom všechny ingredience pořádné live akce. Když jednou ze závěrečných písní ("Revoluce") strhli v sále malou hudební revoluci, vedle sebe stáli s hochy z Zpraku!, Klárou Kondelíkovou i special guestem Vaškem Bláhou z Divokýho Billa (kterého jsem si v první chvíli spletl s nějakým bezdomovcem, jemuž Lety mimo splnili klukovský sen... inu, image Divokýho Billa, to by bylo téma na jinou diskusi), nebylo co řešit. Sál se nacházel v euforii a já v podstatě též, kritický odstup mohl odstoupit mimo, což se nepodaří vždy. Kam však Lety dál poletí, jest otázka, na niž sám hledám odpověď. Možná je na čase to "mimo" nějak definovat, aby příště tahle pronikavá show pronikla k více lidem. Ale koncert to byl zdařilý, o tom žádná. Běžný posluchač, běžný kritik i běžný VyVolený si to přes onen problém s hypotetickým konstruktem náležitě užili a za to Letům jednoznačně palec nahoru.

Setlist koncertu:

Kosmodisco
Monoskop
Maika
Voda vzduch
Zavirovaná
Electra
Iggy
Důvod
Motor
Summer Hit
Platonic
ZOO
Interview
křest desky
Ska ska
Párty
Obrazovka
Cyber

přídavky:
Euforia
Revoluce
Frontman
Jeden den

Lety mimo, Zpraku!, Palác Akropolis, Praha, 4.5.2006

Fotogalerie: