Tak jako The Strokes kytarovou retro vlnu odstartovali, tak Pearl Jam jako jediní z grungeové vlny přežili. Přežili s jasnou tváří. Nenatočili jedinou špatnou desku. Každé jejich album bylo něčím osobité a originální, ale především byla vždy z nahrávek kapely cítit pracovitost, hudební poctivost a touha po vývoji. Spojili grungeové kořeny s mainstreamovým rockem, bojovali za nižší vstupné na své koncerty, vydávali oficiální bootlegy ze svých strhujících koncertů, které také dokazují, že tito klasici ze Seattlu jsou živě jedni z nejlepších na současné kytarové scéně.

Frontman Eddie Vedder se nejednou nechal slyšet, že novinka bude tím nejtvrdším a nejagresivnějším kouskem v historii kapely. Pearl Jam si nikdy nepotrpěli na velká gesta. Jak Vedder řekl, tak udělal. Album jednoduše pojmenované "Pearl Jam" je drsné a agresivní, což je možná jeho největší slabina. V nejedné skladbě chybí výrazná melodie. Singl "World Wide Suicide" je slabý, o tom žádná, otvírák "Life Wasted" je na tom podobně. Nejhůře však vyznívá nejtvrdší píseň alba "Comatose". Uřvaná, těžkopádná grungeová vypalovačka bez melodie, bez ničeho. Nejednou však kapela upouští od špinavých kytar a ke slovu se dostávají jemné melodie, až moc jemné, až moc podbízivé. Což se také kapele v minulosti nestávalo. Pearl Jam vždy balady uměli znamenitě. Ne že by "Parachutes" byla špatná píseň, ale na drsnou rockovou kapelu typu Pearl Jam je až příliš přeslazená.

Kapela je tentokrát lepší v druhé polovině alba. Strhující hit "Unemployable" připomíná staré dobré Pearl Jam. Výrazná drsná melodie, chytlavý text. Potěší klasickým vedderovským chraplákem odeřvaná "Big Wave" či vynikající akustická balada "Gone". Na desce je vidět, že se kapela stále nechce zařadit mezi rockové dinosaury, kteří již jen vykrádají sami sebe a říkají něco o návratu ke kořenům. Pearl Jam stále mají nové nápady a očividně je pořád baví skládat nové písně. Vedderův hlas je záruka, McCreadyho sóla jsou k nepřeslechnutí, Cameronovy bicí stále ženou kapelu dopředu. Potud je vše v pořádku. Chvílemi však něco chybí. To něco, co dělá z dobrých alb desky výborné.

Pearl Jam jsou jednou z největších současných rockových kapel. Tento post na novince obhájili se ctí. Natočili další poctivou desku. Nezařadili se mezi ty, kteří na koncertech jen těží z minulosti. Stále mají co dát, už proto že jim, ač už jsou dlouho velkými hvězdami, jde především o hudbu a nic jiného. Kašlou na popularitu. Kašlou na image. A to není póza, tak to prostě je. Tentokrát to však vyšlo jen velmi dobře. Ne výborně.

P.S.: Jak se nové album Pearl Jam líbí dalším deseti redaktorům musicserveru, se brzy dozvíte v makrorecenzi.