Vrátit se po téměř dvaceti letech k původnímu dílu zločinné operace, se kterým přisli ##Queensrÿ#Queensr-255##;che, vyžaduje pořádnou hrstku odvahy. Onen druhý díl totiž musí být dechvyrážející, aby zaujal, a moderní, aby obstál v našem přetechnizovaném století. Uz první skladba napovídá o jisté okázalé bizarnosti celé nahrávky. Ale nepředbíhejme, celých sedmnáct kousků je nabito magickou elektřinou a neohranými melodickými postupy, charakteristickými pro ##Queensrÿ#Queensr-255##;che. Zpěvák Geoff Tate vypráví nesmrtelný příběh a nutí zapojit mozkové závity i v jedenáct večer. Co vedlo pisatele ke slovům, jejichž význam je uzamknut v symbolice skladeb?

První díl "Operation: Mindcrime" znamenal pro tehdejší dobu i pro skupinu zásadní krok, něco velkého. Psal se rok 1988 a na pultech hudebních obchodů se objevila nahrávka s touto hudební stopou. Onomu zrodu ale předcházelo delší posezení ve studiu a výpomoc producenta Petera Collinse. Doslova rocková opera, která vzešla z těchto meetingů, se stala nejsvéráznějším dílem v historii skupiny. Příběh desky spočíval v rukou tajemného Doktora X, který se snažil ovládnout svět a nebránil se použít jakýchkoliv prostředků. Pár let uplynulo, ovšem příběh stále pokračuje. Nikki a jeho obrazy dostávají novou image, kterou ještě víc podtrhuje hlasový projev hostujících zpěváků, ke kterým patří Ronnie James Dio a Pamela Moore.

"I'm American" je název singlu i třetí skladby, hned po "Freiheit Overture" a "Convict". Album se rozjíždí rovnou s americkou drzostí a po cestě uvízne jednou nohou v pekle. Lehkost, kterou většina songů oplývá, je nehorázně přitažlivá. Až do "Hostage" se hudba linoucí z reproduktorů zahryzává do myšlenek s elegancí a grácií, a právě ta pátá skladba uvede posluchače svým valčíkovým rytmem do kamenné kobky s rukojmími ošemetné kultury. "Jsem jako kočka jen s pár životy a plazím se stínem. Ohlížím se, čekám na útok, protože vím, že přijde... Cítím, že je blízko" - přesně takto končí šestý kousek na placce. Náruč zachraňuje, ale přitom je zde i něco dalšího, co číhá. Že by nějaká krvelačná bestie, jedna ze "zapomenutých" vzpomínek?

Zatím ještě nepadlo ani slovo o orchestrální stránce materiálu. ##Queensrÿ#Queensr-255##;che se opět ukázali jako mistři svého oboru. Konkrétně "Re-Arrange You" kypí fidlavou energií. Ta začíná v razantních tazích smyčcem a končí prsty, které odhodlaně mačkají příslušné polohy. "Jsem vrah, nebo ne?" ptá se oběť sama sebe. Metalové postupy ovládají nešťastníka, jako zákeřná droga se mu vpíjí do krve a přes žíly se dostávají nebezpečně blízko srdci. Po matoucích kruzích přijde kruté zamyšlení nad tím, jak je čas neúprosný, a nic se nedá změnit. Co se stalo, je pryč a "ona řekla: 'Kde jsi byl? Proč jsi mě opustil? Jsem na druhém břehu, jen se podívej!'" Krutá otázka, vyhýbavá odpověď. Poslední skladba je křehkou baladou. Rozervané srdce pláče a všechny sliby odpluly v bárce přes Styx. Teď tonou v kaluži krve a slz.

Málokteré skupině se podaří navázat na první desku a druhý díl stejného díla postavit do téže laťky. A metalové královně ##Queensrÿ#Queensr-255##;che se to vcelku povedlo. Nemůžeme porovnávat každou skladbu, překládat a cíleně hodnotit. Pisatelova fantazie nezná mezí, ale umí rozlišit práh, aby i ostatní pochopili, oč jde. Posluchač nemá šanci se nudit a se zatajeným dechem naslouchá Geoffu Tateovi a jeho příběhu.