Předávání tančícího R hudebního časopisu Report proběhlo opět v Plzni. Opět se sešla tuzemská špička. Opět vystoupili naživo interpreti všech žánrů - přijeli Dan Bárta, Monkey Business, Aneta Langerová či Clou. Opět jsme byli u toho. Vše podstatné, včetně seznamu vítězů, se dozvíte z naší reportáže.
© Tomáš Martínek Po trochu rozpačitém příjezdu do Plzně jsme zjistili, že najít hospodu, kde by se točilo plzeňské pivo, není jen tak. Takže čas, co nám zbyl jako rezerva, jsme po Plzni rychle prochodili marným hledáním restaurace. Po příchodu do kulturáku, obhlédnutí situace a doplnění budějovického (!) piva už se konečně přiblížila dvacátá hodina. Na pódiu se objevil již tradiční moderátor Žebříku Zdeněk Suchý a s puštěným hlasem Miroslava Moravce v pozadí přivítal zatím ani zdaleka ne naplněný sál. Dlouho se nezdržoval a hned uvedl prvního účinkujícího, tím nebyl nikdo jiný než
Dan Bárta & Illustratosphere. Na trochu vlažný začátek se snažil Bárta rychle zapomenout a vydal ze sebe opět precizní výkon. Škoda, že precizní výkon nepředvedli při Bártovi i zvukaři. Zvuk se tříštil a prostě to nebylo ono. Základem pro vystoupení Dana je samozřejmě zvuk perfektně čistý a když jsou slyšet více nástroje než Danův hlas, tak je zážitek poloviční. Píseň "Tábory šestek" tak přišla o svoje jedinečné kouzlo. Co jsem si nenechal zkazit ani akustikou, byla coververze od Stevieho Wondera. Perfektní instrumentální práce, kluci z
Illustratosphere! Diváků sice přibývalo, ale protože
Dan Bárta & Illustratosphere byli teprve první vystupující, byli ještě chladní a nedostatečně alkoholem naladěni, než aby vytvořili Danovi zaslouženou kulisu.
© Tomáš Martínek Na scéně se opět objevil Zdeněk Suchý. Jeho humor celý večer bavil všechny náramně dobře. Je přirozený, na nic si nehraje a mluví mu to jaksi samo a z patra. I on se velkou měrou zaslouží o to, že Žebřík vypadá tak, jak vypadá. Dokázal leckdy již značně unavené diváky znovu probrat a rychlými narážkami třeba na skomírající Anděly nebo na to, jak se mohou plzeňáci utlouct po čokoládových tyčinkách, které jim občas z pódia házel, znovu vlít krev do žil. Je to suverén, který ví, co si může dovolit a co je potřeba, aby měl Žebřík při své délce alespoň nějaký spád. První kategorie, která se vyhlašovala, byl průser roku. Na druhém místě se umístil premiér Jiří Paroubek, což samozřejmě neuniklo několika štiplavým poznámkám Suchého, který s ním měl tu čest vést proslulý telefonát z trutnovského open-airu. Seznam všech vítězů naleznete dole, proto se o nich tady nebudu rozepisovat. Další přišli na řadu Pražáci
Clou se svým melodickým pop-punkem. Svůj set zahájili skladbou "We Have Time", která otevírá jejich debut "Postcards". Konečně trochu rozhýbali vytuhlé publikum a střídali jednu vypalovačku za druhou: "Girls Go Crazy", "Best Days Of My Life", "The Way It Is" nebo "Lean On My Shoulder". Při "Island Sun" sešel zpěvák Lukemo s tím, že si s ním někdo zařve do mikrofonu refrén, ale nějak se k tomu holky, které se poprvé hlásily, neměly, a tak si to musel odpracovat sám.
Clou jsou naživo energičtí a baví, zahráli bezchybně a přesně to, co se od nich čekalo.
© Tomáš Martínek Po vyhlášení filmu a videoklipu roku patřilo pódium retro elektro mágům
Moimir Papalescu & The Nihilsts. Elektronická smršť Moimira Papaleska byla sice opravdu hodně nahlas, ale svoji náklonnost k nejrůznějším mašinkám ukázal Plzni v plné kráse. Po
českých Kraftwerk následoval křest DVD Michala Pavlíčka "Story 1982-2006", které vyšlo jako příloha březnového vydání časopisu Report. Hlavními kmotry se stala
Bára Basiková a Tomáš Hajíček z Krucipüsku. Krátké vzpomenutí na to, co všechno už má tenhle kytarový Wayne Gretzky za sebou. Pár pochvalných slov na jeho adresu, DVD zkrápěno šampaňským a následné hození do davu. Prostě klasický křest. Poté už patřila scéna tlupě
Monkey Business.
"Kissss me on my egoooo," zaznělo celým sálem a
Matěj Ruppert s Tonyou Graves se vrhli okamžitě na své taneční kreace. Po úvodní hutné "Chick Flick" zazněla hitovka "Branded" a hala se na chvíli proměnila v roztančenou pláž. Ale tím to zdaleka nekončilo, zpěvnou "We Feel Better Than Jan Hus" střídala hymna sjezdovek "Monkey Town".
Monkey Business na Žebříku pobavili asi nejvíce. Zazněl i profláklý "Intercooler" a na závěr si přišel
Dan Bárta střihnout jeden z největších hitů Romana Holého "Slim Jim". Ani
Matěj Ruppert nezapomněl vylézt na pódiovou konstrukci a zamávat Evě Aichmajerové, v jejíž společnosti trávil celý večer. Monkeys se postarali o nejlepší vystoupení letošního Žebříku. Poslední hudební blok zbyl na
Anetu Langerovou. Byla jedna hodina soboty ráno, když se Aneta ujala mikrofonu. Návštěvníci Žebříku buď usínali rozvalení na sedačkách, byli opilí na plech a ty nejvěrnější, co přišli na Anetu, se drželi před pódiem. Začalo se skladbou "Pár důvodů" a pokračovalo v pomalém tempu přes "Skvělej nápad", garbageovskou "Paranoid", kde se mimochodem ukázala doprovodná kapela Anety jako velmi schopná a sehraná, až někam k umírající skladbě "Delfín". Ta asi definitivně zazdila všechny ty, co už drželi oči jen silou vůle. Při punkově tepajícím "Srdcotepci" Aneta nejdříve zapomněla text a poté začala docela znatelně chraptit. Trochu chraptila od začátku, ale ke konci už to bylo dost znát. Berme to tak, že pozdní noční hodina udělala své. Rozloučení s Žebříkem 2005 obstarala hymnická "Voda živá". Možná škoda, že nehráli poslední
Monkey Business, Anety vystoupení už bylo přeci jen s ohledem na čas vesměs úmorné.
© Tomáš Martínek Žebřík 2005 se celkem povedl. Dobrá organizace, skvělí hosté, příjemná atmosféra. A hlavně kvalitní hudba. To je to, oč tu přeci běží. A to je důvod, proč na Žebřík do Plzně vždycky všichni přijedou. Pokud tedy mohou a zrovna nikde nekoncertují nebo nenatáčejí. Jak trefně řekl Zděněk Suchý:
"Žebřík není žádnej Slavík nebo něco podobnýho, to není akce, které by se mohli všichni zúčastnit. A proč? No protože makaj! To není jako na Slavíku nebo na Andělu, ty lidi jak tam vždycky všichni jsou. A proč tam jsou? Protože to jsou lidi do zásuvky. Ty seděj doma a čekaj, až jim někdo zavolá, zapojí je do zásuvky a řekne 'přijeď, dostal jsi cenu'. A oni přijedou a jdou si pro cenu. Žebřík je o, do prdele, kvalitní muzice a o lidech, který na tom, aby byli dobrý, musej makat. Nic umělýho. Proto tady s námi nemůžou bejt uplně všichni." Já snad jen dodám, že Žebřík by se mohl stát jednou z našich nejrespektovanějších anket. Již dnes ho berou možná nejvážněji ze všech ostatních anket sami hudebníci. Vydal se dobrým směrem a pomalu, ale jistě si buduje jméno.
VÍTĚZOVÉ Průser roku:
1. násilí na CzechTeku
2. Jiří Paroubek
3. Big Brother
Překvapení roku: 1.
Clou 2.
Petr Bende 3.
Gaia Mesiah DJ roku: 1.
Wich 2.
Ladida 3.
Lucca Film roku: 1. Štěstí
2. Doblba!
3.
Příběhy obyčejného šílenství Videoklip roku: 1.
Chinaski - Tabáček
2.
Aneta Langerová - Voda živá
3. Anna K - Cukr
Album roku:
1.
Chinaski - Music Bar
2.
Aneta Langerová - Spousta andělů
3.
Vypsaná fiXa - Krása nesmírná
Skladba roku: 1.
Clou - Island
Sun 2.
Chinaski - Tabáček
3.
Aneta Langerová - Voda živá
Osobnost roku: 1.
Aneta Langerová 2. Michal Malátný
3.
Richard Krajčo Zpěvačka roku: 1.
Aneta Langerová 2.
Lenka Dusilová 3. Anna K
Zpěvák roku: 1.
Dan Bárta 2. Michal Malátný
3.
Matěj RuppertSkupina roku:1.
Chinaski2.
Wohnout3.
Divokej BillŽebřík 2005 Kit Kat Music Awards, DK Inwest, Plzeň, 10.3.2006