Výlet do hrůz dávno minulých

Jestli je "Hostel" nejděsivější film posledních deseti let, pak "Proti času" od tancovačkové kapely Alibi se může tímto titulem pyšnit na českém hudebním poli. Ne, to bych přeháněl, Tereza Pergnerová a její výběr je horší, ale tohle je fakt děs a hrůza. Až máte chvílemi nutkání zavírat oči strachem.

2/10

Alibi - Proti času

Celkový čas: 38:29

Skladby: Bez křídel, Já těbja..., Tep a pot, Samotář, Na křivdu bič, Hledání, Proti času, Mapa jako brontosaurus, Panika, Etuda, Vánoční

Vydavatel: Popron Music

Obvykle se snažím první odstavec recenze věnovat jakémusi úvodu, ale dnes na to nemám. Kapela Alibi i se svým albem "Proti času" se totiž dá uvést jen velmi těžko. Když totiž dostanete na recenzi CD tancovačkové kapely, která se historicky potácí někde v glam metalu a la tcheque (mit ein bischen ostblok) s prvky o hodně levnější kopie Elánu z hlubokých osmdesátých let a hlavně s velkou porcí takových melodií, za které by se styděl asi i Karel Svoboda, říkáte si, jen aby to už bylo brzo za vámi. Tak to vezmeme hodně rychle. Nakonec jsme alespoň ten úvod zvládli.

Hudba je festivalem triviálních milionkrát ohraných G-D-C-Em postupů, do kterých se snaží nacpat vždy jeden ze dvou zpěváků (a ani jeden není nic extra) svůj naprosto zbytečný vokální part. Občas ho přeruší kytarista svými hbitými metalovými prsty, nad kterými by asi Eric Clapton jen udiveně zavrtěl hlavou a řekl by: "Na co tam máš tolik zbytečných tónů?" Je pravda, že občas nějaká ta stopka trochu potěší, třeba v písni "Tep a pot", kde jede kopák sólo rytmus tepajícího srdce. Ale album se na dvaceti vteřinách kopáku postavit nedá. Navíc celkově aranže jsou právě tak na tancovačku, žádný nápad, žádné překvapení, jen mechanické skládání akordů za sebou.

Kapitolou samou pro sebe jsou texty. Napadají mne slova jako bezduché a hloupé, ale ony jsou prostě tragické. Uznejte, že post-federativní mapu vidět jako "brontosaura v půli přeraženého" a rozplývat se nad elánovskými "bosorkami, ktorým nedočiahnem na pery", to už silně zavání. A když přijde "Ja těbja ... J' - Taime" (aspoň jste se, páni textaři, mohli podívat, jak se to správně píše) nebo "Já vlál jak oj, chtěl vzdát ten boj" - pánové, pánové. Děs a bída. Nemyslete si ale, že album nemá světlých míst. Má. Jedno. V desáté "Etudě" totiž nikdo nezpívá a vykradený Bach v pseudopopmetalové aranži je asi jediná skladba, která by se mi mohla náhodou ještě jednou dostat do ucha, aniž bych si poté počínal jako Van Gogh. Prý že rocková kapela se silnými melodiemi a s prvky jazzu a reggae. Výsměch to je.

Celkově musím říct, že pánové z Alibi jsou na desce "Proti času" opravdu hodně proti času. Asi o dvacet let. Já nic proti retru nemám, muziku z osmdesátých let si často pustím, ale v kombinaci s takovou hrůzou, jakou hudebně i textařsky produkuje tahle kapela, je to smrtelná kombinace. Pokud se tedy někdo z Alibi dostane k tomuto článku, pak žádám - hrajte tancovačky a myslivecké plesy, ale, proboha, nesnažte se to zaznamenávat pro budoucí generace. Ono už v těch osmdesátých letech by to byla hrůza. A abych nezapomněl, Alibi spolupracují s Michalem Davidem. Nejsem překvapen.

• Martine, Martinečku... (Marek Janout, 19.03.2006 13:04) Reagovat

  Ty kluku, ty máš se sebou velký problém, viď? Takhle prvoplánovou kritiku jsem už dlouho nečetl.
  
  

• To je to opravdu tak příšerný ? (miloš, 19.03.2006 18:00) Reagovat

  Na popronshow je to samý kompliment. Sakra tady něco nehraje. Že by ti ostatní byli tak hloupí, že nepoznají škvár od kvality.
  
  

• Nejsou Alibi jako Alibi (Brauner Josef, 19.03.2006 21:03) Reagovat

  Po takto zdrcující kritice musí snad ta kapela i se zvukařem a bedňáky spáchat hromadnou euthanazii.Pes by kůrku od nich nevzal.Na netu jsem si poslechl jejich několik ukázek v mp3 a i když ta muzika není zrovna moje parketa,mám pocit,že to pan recenzent Svetlik dělá mnohem horší než to ve skutečnosti je a zmotal hrušky s jabkama.Uznávám,že písně skupiny Alibi Praha těžko nadchnou návštěvníky mysliveckého plesu v Jilemnici u Nové Paky,ale k tomu bych dal příležitost raději místní opravdu zábavové kapele podobného jména Alibi Rock(nalezeno internetovým vyhledávačem).Jak říkal Dr. Chocholoušek : tato politováníhodná událost se stává našemu ústavu nejvýše jednou za 10 let. P.S.:A Karla Svobodu bych do toho netahal,ten už je šlechticem sídlícím na hradě jménem Muzika a tahat jeho jméno do pletek v podhradí je trapné.
  
  

• No, no... , tak trochu prrrr (andrea, 20.03.2006 10:14) Reagovat

  Alibi nám hráli na plese a nebylo to tak zlé. Je to tak trošku lidová tvořivost, ale proč ne. Dobře jsme si na ně zatancovali. Obdivuju, že si policajti na to najdou čas.Je lepší dělat muziku ve volném čase, než chodit chlastat jako jiní chlapi v jejich věku.
  
  
  

• Mindrák, nebo jen nechuť (Štěpán, 20.03.2006 13:30) Reagovat

  Po přečtení recenze od p. Martina Svetlíka mám pocit, že už jen to, že musel psát "nějakou" recenzi na "nějaké" CD jej muselo silně otravovat. Skupinu Alibi znám od koncertu, kdy jsem byl na náhodně v Praze 3 v klubu Exit a oni tam hráli. Od té doby je s kamarádem vyhledáváme, když si chceme poslechnout normální muziku (jinak poslouchám např. Iron Maiden, Judas Priset, ale i Kabát atd.). Sehnal jsem již jen jeden lístek na jejich křest a byl jsem mile překvapen, protože přeci jen koncert zní lépe, než CD. Takže si myslím, že taková kritika od p. Svetlíka není tak úplně na místě. Beru to, že ne každému se tento hudební styl musí líbit, ale jinak jak muzika, tak i texty jsou naprosto v pohodě a normě (4 roky jsem chodil do LŠU na harmoniku poté a 3 na klavír a pak přišla puberta a byl konec - to jen pro upřesnění, že nemám k muzice tak daleko). To, že se vrací někam k 80 letům snad není na škodu a znám ještě daleko horší a stupidnější texty, které se hrají v rádiích. Takže p. Svetlíku, poslechnetě si CD v klidu a pohodě a ne, když jste nasr.... Možná změníte alespoň trochu názor.
  S pozdravem Štěpán a klukům z Alibi přeji dobré hraní.
  
  

9/10

Recenze: Tom Smith chce na "There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light" slyšet, jak s ním rozmlouváte Tom Smith je jako nezaměnitelný hlas formace přes dvě dekády napevno spojen s Editors. Až nyní zjevně přišel ten správný čas na jeho sólový debut "There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light". Název o něm prozrazuje... čtěte zde

Vydáno: 05.01.2026 00:00 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Tři sestry povznesli svůj hospodský um na "Pub Art" Po čtyřiceti letech fungování může málokdo zcela bez výčitek pojmenovat své album "Pub Art". Jenže skupina Tři sestry se svou nezaměnitelnou poetikou piva, cigár a lascivního humoru skutečně povznesla hospodský punk na umění.... čtěte zde

Vydáno: 04.01.2026 08:00 v sekci Recenze

PJ Harvey pracuje na nové desce a doporučuje playlist písní, které ji loni nejvíc bavily PJ Harvey v krátkém silvestrovském pozdravu pro své fanoušky zavzpomínala na dvouletou šňůru k albu "I Inside The Old Year Dying" (o pražském koncertu jsme psali zde). Zároveň oznámila, že od března, kdy turné skončilo, píše... čtěte zde

Vydáno: 03.01.2026 08:00 v sekci Novinky

9/10

Hudba v tisku: Když písňové texty mluví i bez hudby: "Nahlas 2" jako ryzí poezie Osamělých písničkářů Druhý díl antologie Osamělých písničkářů přináší další čtyři tematicky laděné celky s poezií, kterou můžete znát z tuzemských klubů nebo hudebních nosičů. Vzniká tak vzácný soubor současných osobitých písňových... čtěte zde

Vydáno: 02.01.2026 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

8/10

Recenze: První albové nadechnutí Petera Lipy "Neúprosné ráno" patří i po letech k zásadním počinům. Reedice mu sluší Peter Lipa dnes platí za výraznou tvář slovenské hudební scény. Zpěvák, přirozeně rozkročený mezi světy blues a jazzu, se svého profilového debutu paradoxně dočkal až po čtyřicítce. Deska vydaná v roce 1984 nesla název... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2026 10:19 v sekci Recenze