Vladimír Václavek je velikou osobností tzv. "brněnské alternativní scény". Je znám jako člen různých kapel (Dunaj, E, Domácí lékař). Jeho debut z roku 1994 - album "Jsem hlína, jsem strom, jsem stroj" - je pak počátkem jeho sólové tvorby. Je zakladatelem seskupení "Rale", které natočilo tři desky, inspirované kulturou a jazyky několika kontinentů. V roce 1997 pak vychází výsledek spolupráce Václavka s Ivou Bittovou - dvojalbum "Bílé inferno". Dnes ho mimo sólové tvorby můžete objevit ve formacích VRRM a Klar. Stále se však věnuje sólovým projektům - jedním z nich je právě deska Ingwe. Stejně jako jeho předchozí i toto album patří do oblasti alternativní hudby.

"Ingwe" je z jazyku Xhosa Kalaharské pouště a znamená "modrý jeřáb". Zvuk tohoto alba je inspirován velkým množstvím různých kultur, jako tradičně především kulturou severoamerických indiánů. Hudba je založená na tónu akustické kytary, která podkresluje paletu roztodivných motivů; někdy je to riff elektrické kytary, jindy dialog violy a kontrabasu. Zpěv kromě Václavka obstarává ještě Miloš Dvořáček, Peter Binder a čínská zpěvačka Feng Jün-Song. Velmi podstatným prvkem jsou i perkuse a samply. Album má především meditativní nádech, často se opakuje jedna velmi jednoduchá linka po několik minut. Plyne pomalu a neuznává jakékoli zasazení do prostoru a času. Důležitým prvkem jsou texty, které jsou předloženy i v bookletu alba; textaři "Ingwe" jsou nejen Vladimír Václavek, ale také Karel David a Antonín Přidal. Ve Václavkově hře na kytaru je jasně slyšet inspiraci africkou kytarovou hrou a také to, že byl původně baskytaristou.

Tato deska je velmi odlišná od jakéhokoli mainstreamu, je to zhudebnění nálad a nápadů člověka, který ale hudbě rozumí. Vytváří velmi osobitý hudební styl, který není určen pro každého. Mně osobně silně nesedí dlouhé pasáže plné zvuků indiánských totemů proložené podivným a neznámým smíchem. Daleko více se mi líbí kytarové pasáže. Vladimír Václavek by možná neměl tolik šetřit množstvím recitace a zpěvu textu, jeho texty jsou vskutku zajímavé, ale na desce bohužel převažují "němé" náměty. Deska není určená do jakékoli situace, jistě na ni musí být cílená chuť, například si ji velmi dobře dokážu představit jako kulisu při odpočinku s dobrým zeleným čajem. Pokud se naladíte na stejnou vlnu, na které vznikala, uklidní vaši duši.