Do Paříže to zrovna není kousek a tím pověstným kamenem by tam člověk jen tak nedohodil. Pětičlenná skupinka, jejímž organizátorem jsem se stal, se tedy již den před koncertem Mylene Farmer ve francouzské metropoli vydala pravidelnou autobusovou linkou směrem k pařížské hale Bercy. Ta se stala středobodem dění a byla pro tuto příležitost speciálně upravena, aby zde mohla proběhnout velká a koncepčně dotáhnutá show s mnoha překvapeními. Dominantu tvořila hlavní stage, která byla zakryta ohromnou zdí, která připomínala jakýsi chrám, jenž ukrývá všelijaká tajemství. Na ploše bylo i druhé pódium, možná symbol ženskosti, k němuž byl připojený kříž - toto pódium sloužilo i jako velké projekční plátno v momentu, kdy se dění přesunulo na ono zatím ukryté hlavní dějiště představení. Nutno podotknout, že každé pódium mělo svůj vlastní zvukový aparát, a to slušně nazvučený.

Ještě bych zmínil, že jsem nikdy nekupoval lístky skoro rok dopředu, aniž bych již měl v ruce poslední album onoho interpreta. Mylene Farmer je ve Francii ikonou a stačilo vydat zmínku, že její turné, čítající třináct koncertů, se v Bercy zastaví tehdy a tehdy a lístky mizely z prodeje ukrutnou rychlostí, aniž by někdo slyšel aspoň jeden tón z desky "Avant que l'ombre...", která dala jméno i celému show. Úderem půl deváté byl nažhavenému publiku puštěn japonský avantgardní animovaný film, ve kterém se tradiční kultura této země prolínala s tématem smrti. Po tomto snímku byla ohlášena malá pauza, během níž jsem pochopil, co pro publikum nejenom z její rodné země znamená blížící se přítomnost této krásky. Stačilo jen naznačit odpočítávání a už se z jedné strany haly na druhou valila mexická vlna a čím dál častěji se do symfonické hudby, která postupně přibírala na intenzitě, ozývalo skandování jména Mylene Farmer. Čekání se zdálo být nekonečné, ale to, co přišlo následně, zanechalo v každém návštěvníkovi dokonalý zážitek.

Kousek po deváté Bercy potemněla a ozvalo se hlasité "Shut Up!", část refrénu skladby "Peut-être toi", po níž následovalo hudební, desetiminutové "Intro", čerpající z motivů této pecky. Stále ale nebylo jasné, kde se Mylene objeví a kdy to bude. Zhruba po dvou minutách se nad střed zmíněného kříže začal spouštět jakýsi inkubátor s ležící a spící Sněhurkou - Mylene Farmer. Tanečníci inkubátor přenesli přes můstek spojující obě pódia na hlavní stage, kde teprve Mylene vystoupila a naplno se rozjela píseň "Peut-être toi". Po tomto grandiózním nástupu následovala našlápnutá "XXL", během níž se pódium proměnilo díky vyjíždějícím průchodům výstupních chrámových komnat, z nichž vylezli další hudebníci. V závěru této pecky Mylene poprvé bez problémů rozezpívala publikum. První blok čerpal z převážně singlových a rychlejších věcí. Nechyběla skvělá "California", kytarami hutně našlápnutá "Sans Contrefacon", která dokonale roztančila publikum, nebo hitovka "Q.I" z novinky. Svým způsobem byly vrcholy i skladby "Porno graphique" a "C'est une belle journée", v jejichž závěru se více blýskli tanečníci ve stylu Lord Of Dance. Druhý blok vzešel z pomalých písní, které Mylene zpívala za doprovodu klavíru. Dění se přesunulo na stage v prostřed haly, na kterém se objevil klavírista a zpoza dna kruhového pódia se otočením zjevil i jeho klavír. Za zvuků bouřky a zpěvu ptactva se rozezněly tóny krásné "Ange, parle-moi", během níž se Mylene proplachtila nad publikem v zavěšeném obrovském svícnu s červenými loučemi. Následovala neméně povedená "Redonne-moi" a jeden z velkých okamžiků celého koncertu jménem "Rêver". Publikum opět hromadně pělo jako jeden sbor a po této písni věnovalo Mylene neutichající a gradující aplaus ve stoje, který ji samotnou trošku zaskočil a dojal. Tuto část ploužáků zakončila nádherná "L'autre", v jejímž průběhu si Mylene vytáhla z publika i překvapenou fanynku, které se toho večera možná splnil velký sen. Probuzením byla důkladně protáhnutá megahitovka "Désechantée", která vše vrátila na main stage, mezi předěly Mylene představila svou kapelu.

Krátkým zklidněním byl utajený bonus desky "Avant que l'ombre..." "Nobody Knows", který vystřídal hit "Je t'aime méloncolie" s vydařenými tanečními kreacemi. Posléze začal koncert gradovat s příjemnou "L'amour n'est rien...", kytarami protkanou "Deshabillez-moi" a pak přišlo jedno velké překvapení. Rozezněl se duet se Sealem "Les Mots", ten však nebyl přítomen (i když na poslední dva koncerty je ohlášena jeho účast) a jeho part převzal bubeník Abraham. Jeho plný a hluboký hlas skvěle padl k zpěvu Mylene a jednalo se o další vrchol celé show. Závěr hlavního bloku obstaral singl "Fuck Them All", během něhož se Mylene rozloučila a představila tanečníky a tanečnice. Po vytleskávání přídavku přišla pověstná umělecky zaobalená třešinka na dortu. Mylene se objevila v obleku gejši a rozezněla se titulní skladba desky "Avant que l'ombre...", ale to by tolik samostatně neohromilo. Spíše dokonale ohromilo ono provedení vizualizace. Zprvu se zdálo, že před pódiem je zavěšený hedvábný průhledný závěs, na který se promítal obličej Mylene. Bližším průzkumem však vyplaval na povrch fakt, že se jedná o tenounký proud vody a když Mylene přistoupila blíže, opona se rozevřela a ona sama prošla na malý výstupek před pódiem, za ní pak byl proudem vody tvarován text jedné části písně, který se vždy volným pádem k zemi měnil. V úplném závěru se začala Mylene vzdalovat a stoupat po schodech do výšin, opona se uzavřela a proud vody přenášel její stín; byl to fascinující pohled. S gradující hudbou se začala uzavírat také zeď a celé úchvatné show byl konec.

Byl to obrovský a nezapomenutelný zážitek. Zároveň to byla dokonalá ukázka toho, jak lze důkladně propracovat show a naplno využít nejenom světelný park. Velkým mystériem je i to, že Mylene Farmer není jen autorka písní, ale sama si dává dohromady choreografii, nápady na kostýmy, ale i na celou scénu a děj show. Jako celek to fungovalo skvěle a byla tam místa velkých překvapení. Neobjevil jsem žádné hluché místo nebo nějaké fatální hlasové zakolísání Mylene. Nezbývá než se těšit na záznam na DVD a toto vše si zopakovat i z jiného úhlu, z pohledu kamer. V Bercy jsem měli skvělá místa s výhledem a byla to prostě paráda - pastva pro oči i uši.

Setlist: Intro, Peut-être toi, XXL, Dans les rues de Londres, California, Porno graphique, Sans contrefacon, Q.I, C'est une belle journée, Ange, parle-moi, Redonne-moi, Rêver, L'autre, Désechantée, Nobody Knows, Je t'aime mélancolie, L'amour n'est rien..., Deshabillez-moi, Les mots, Fuck Them All, Avant que l'ombre...

Mylene Farmer, Bercy, Paříž, Francie, 17.1.2006