Darmo se může šéfredaktor našeho milého hudebního serveru pleskat dlaní do čela a hlavu si ukroutit, co na těch starých páprdech lidi vidí. Rolling Stones jsou největší rokenrolová kapela světa. V tomto postavení a po více než čtyřiceti letech existence mají přehršle možností a koneckonců i právo (a snad až povinnost vůči fanouškům) občas zalovit v temných archivních slujích a vytáhnout na světlo boží nějaké ty raritky. Stalo se tak loni, jen pár měsíců po výtečném novinkovém albu "A Bigger Bang". Ohlédnutí "Rarities" je vytyčeno letopočty 1971 a 2003 a zahrnuje béčka singlů, výjimečné živé záznamy a remixy. Plus ujištění v bookletu, že toto není ojedinělé album rarit - další snad budou následovat v budoucnu. Těšíme se!

Jsa relativně mlád (bráno tedy k věkovému složení ctihodných gentlemanů, o nichž je toto pojednání), soudím, že seniorská léta jsou soubojem mezi vzpomínkami a zapomínáním (cimrmanovská "Švestka" se k tomuto tématu vyjadřuje obšírněji a vtipněji). Věru, byla by škoda zapomenout na perly, co se na "Rarities" nacházejí: na krásnou mišíkovskou baladu "Anyway You Look At It" (Jagger s Richardsem se tu střídají v hlavním vokále), línou "Wish I'd Never Met You", syrově dřevní "Fancy Man Blues", které je přitom béčkem "Mixed Emotions" z roku 1989, která se zde také nachází, ovšem v remixové dvanáctipalcové verzi. Když už jsme u těch remixů, "Harlem Shuffle" zde dopadla lépe než "Mixed Emotions" - houpavé sexy dráždivo poráží plechové rovné bicí.

V pozoruhodném kontrastu proti sobě stojí sedmiapůlminutová taneční "Miss You" a překrásná verze "Wild Horses" z podařeného skoro unplugged alba "Stripped". Koncertní verze skladeb se vyznačují speciálními odchylkami a úlety od svých studiových sourozenců: "I Just Wanna Make Love To You" se od roku 1963 do 1998 asi tak pětinásobně zpomalila, "Mannish Boy" se klidně může stát ukázkovým vzorem bluesové improvizace ve "Škole rocku" a ze závěrečné Keithovy "Thru And Thru" jsem odpadával už při sledování 4DVD "Four Flicks" kvůli svérázné fakovací úpravě textu.

Je to hezké, když stará kapela v jednom roce vydá nabušenou novinku a k tomu přihodí i unikátní a pečlivě sebranou sbírku rarit z minulosti. A abych opravdu nezapomněl, já hlava děravá: Titulek článku mne upomenul na další kód, který už má jistě každý příznivec kapely napsaný na dobře viditelném místě, aby jej nepřehlédl. Ten kód je BRNO16062006. Tři šestky, chachacha...