Oblečená - neoblečená, všední - nevšední

Shakira už má svůj anglický debut za sebou a jeho nástupce, album "Oral Fixation", je rozhodně s napětím očekávaný. V roce 2001 vtrhla do mezinárodních vod jako uragán a její jméno znělo snad všude. Její staří fanoušci jí únik k angličtině občas docela zazlívali, avšak letos se dočkali zadostiučinění v podobě povedené desky "Fijación Oral, vol. 1", na kterou "Oral Fixation, vol. 2" navazuje. Oproti španělskému předchůdci se "Oral Fixation" liší několika věcmi. Například už samotný obal o něčem napoví. Zatímco na španělské verzi je Shakira zahalená až po kolena a tváří se jako pravá světice, na anglickém pokračování je zcela nahá a halí ji pouze pár listů. Tahle na první pohled blbost však zároveň koresponduje s obsahem obou desek. "Fijación Oral" je takové něžné pohlazení oproti živelnější "Oral Fixation", na kterou si Shakira schovala některé dynamičtější hitovky. Rozdíl je i v přizvaných spolupracovnících. Oproti španělské části, na níž slečna Mebarak pracovala téměř výhradně se svými stálými partnery (Luis Ochoa, Lester Mendez) a částečně s i Gustavem Ceratim, přibyli na anglické pokračování ještě Tim Mitchell a Brendan Buckley, s nimiž pracovala již na "Laundry Service", dvě skladby napsala s týmem The Matrix.

"Ukážu vám všechno, co umím," možná taky takhle by se deska dala nazvat, protože Shakira jako by zrekapitulovala svou dočasnou tvorbu a přidala sem tam něco nového. Úvodní dvě skladby možná překvapí dávkou rocku, kterou přeruší balada "Illegal" s přizvaným Carlosem Santanou. Jasnou hitovkou je doslova živočišná "Animal City". Balady "Dreams For Plans" a "Your Embrace" jsou sice fajn, ale za svou kariéru Shakira ukázala i lepší. Za zmínku stojí i závěrečná "Timor", poukazující na nepokoje ve Východním Timoru. I v ní je docela poznat, že Shakira kromě rocku vyrůstala i na popu osmdesátých let, protože v některých momentech je jím toto album bezesporu ovlivněno.

I když by se zdálo, že všechno dopadlo docela dobře, přece jen mě Shakira něčím zklamala. Rozhodla se přezpívat dvě písničky z Fijación Oral do angličtiny. To samo o sobě ještě není taková hrůza, ale obávám se, že si nevybrala zrovna ty pravé. Tou první se stala "Dia Especial" ("The Day And The Time"), což je pro mě jeden z nejslabších momentů desky. Tou druhou skladbou, které Shakira skutečně agličtinou ublížila, je nevinná "En Tus Pupilas" ("Something"), která v tomto jazyce ztrácí velkou část svého původního kouzla. Zároveň je ale ten správný moment zdůraznit, že Shakiřina angličtina se oproti "Laundry Service" znatelně zlepšila a zatímco dříve některé momenty doslova bily do uší, na této desce tomu tak není.

Výsledek je poměrně čitelný. Shakira si chtěla udobřit své staré "španělské" fanoušky a stejně tak chtěla, aby jí rozuměli i líní Američani. Dvě alba nejsou sice špatný nápad, ale mohlo být docíleno mnohem lepšího výsledku, kdyby z každého vypíchla ty nejlepší skladby. Na každém z nich je dostatek hitů, ale zároveň se tam občas objeví i méně záživná "vycpávka". "Oral Fixation, vol. 2" rozhodně nebude tím nejlepším kouskem ve zpěvaččině diskografii, ale to neznamená, že to není dobrá deska.