Simply Red nejspíše není potřeba nijak zvlášť představovat, každý, kdo se o hudbu alespoň trochu zajímá, ví, o koho se jedná a jaké hity má tato skupina na svědomí. Mick Hucknall a spol. jsou v posledních měsících velice aktivní. Vyšlo jim ne nijak povedené CD "Simplified" a velice luxusní DVD "Cuba!", jehož recenzi očekávejte na musicserveru v následujících týdnech. Oba tyto tituly je samozřejmě nutné propagovat, a možná i proto se Simply Red vydali na turné, v rámci něhož si přijeli poprvé zahrát i do České republiky.

Petr Bende se svou kapelou si může do kolonky "hráli jsme před..." (jeho slovy "hráli jsme s...") napsat další jméno, tentokrát asi nejzářivější. Přesně v osm hodin nastoupil na pódium a písničkou až příliš připomínající "Let Me Entertain You" Robbieho Williamse otevřel svoje zhruba půlhodinové vystoupení, během něhož odehrál šest písniček včetně současného hitu "Anděl perutí mách". Jeho vystoupení mělo celkem slušný ohlas (tedy na předskokana), ale bylo zcela zřejmé, že lidé jsou tu kvůli jinému druhu muziky a že je český poprock příliš nezajímá. Ze sedadel je nezvedlo ani bubenické intermezzo hlavního aktéra v písničce "Vstávej", které mohlo leckterým připomenout nedávný koncert Phila Collinse, aniž bych bubenické umění obou jmenovaných nějak srovnával. Petr Bende, který nyní může prohlašovat, že hrál se Simply Red, se po vodní sprše získané z vlastních zdrojů odebral do zákulisí a začalo se čekat na Micka Hucknalla a jeho ansábl.

Něco před devátou nastoupil na část pódia oddělenou plexisklem dvanáctičlenný smyčcový orchestr, složený převážně s velice pohledných slečen, a s úderem deváté se halou rozeznělo intro, po jehož skončení za zvuku piana nakráčelo na scénu zbylých jedenáct muzikantů včetně Micka Hucknalla. Všichni dohromady pak spustili "A Song For You" a já zde snad poprvé viděl někoho na takto velkém koncertě hrát na zobcovou flétnu. Simply Red začínali velice zvolna, dalším hitem nesoucím se na klidné vlně byla "For Your Babies" a vlastně i následující dvojice písniček "Smile" a "Holding Back The Years". Tento pop-jazzový blok vyvrcholil velice povedenou coververzí hitu Boba Dylana "Positively 4th Streets", Hucknallovi se zde povedlo velice precizně přezpívat tuhle klasiku, aniž by ztratila něco z typicky dylanovské nálady a hloubky. V recenzi na album "Simplified" jsem v podstatě výrazněji pochválil pouze jedinou písničku - "Sad Old Red", která ve stejné verzi zazněla i na koncertě a nutno poznamenat, že opět patřila k tomu nejlepšímu, co Simply Red nabídli. Čistý jazz jim prostě sedí nejlépe, i když na druhou stranu je pravda, že i ony nešťastně převlečené verze ostatních písniček vyzněly na živo daleko méně tragicky.

Aby těch stylů nebylo málo, v poslední době se Simply Red dali ještě na kubánskou hudbu a reggae, které na koncertě zastupovaly "Perfect Love" a další z mnoha coverů "Night Nurse". Hala, kterou navštívilo odhadem sedm tisíc lidí, postupně více a více ožívala a právě tato hudba latinské Ameriky nalila většině energii do žil. Své udělalo i vynikající nazvučení T-Mobile Arény. Musím napsat, že lépe nazvučenou jsem ji zažil snad pouze v roce 1997 na koncertě Phila Collinse a pak ještě jednou letos na koncertě Marka Knopflera, který se ovšem neobešel bez drobnějších chybek. Na druhou stranu, když si s sebou vezete více jak dvacetičlenný ansábl, už si dáte pozor, aby bylo vše perfektní.

Na kubánské a brazilské rytmy navázaly hity starší hity typu "It's Only Love" nebo "A New Flame", v rámci nichž Mick Hucknall nezapomněl představit i ty nejdůležitější členy kapely, která ale jinak dávala naplno vyniknout hlavně svého leadera a málokdy strhávala pozornost na sebe sóly. Výjimkou byl pouze kytarista Kenji Suzuki a pochopitelně již téměř kmenový člen, multiinstrumentalista Ian Kirkham. Společně s "The Right Thing" se koncert začal blížit do finále a po "Sunrise" se celé osazenstvo odebralo do zákulisí. V tu chvíli se strhla na relativně malý počet diváku velice překvapující bouře.

Přídavky odstartovala nová verze "Fairground", která ale bohužel ani na živo u mě nezískala kladné body a jakoby to samotný autor tak nějak vycítil, uprostřed písničky si doslova a do písmene dupnul a skokem přešel do verze původní. Následující "Something Got Me Started" zazněla taktéž v nové verzi, ale té to tolik neuškodilo. Obecenstvo bylo v tuto dobu tak rozpálené, že oceňovalo i zvláštní taneční Hucknallovy kreace a odlesky diamantu v jeho zubu. Závěrečným bonbónkem byla pochopitelně "If You Don't Know Me By Now", kterou si společně se Simply Red střihla jako jeden muž i celá T-Mobile Aréna.

Ačkoliv jsem letos už zažil lepší koncerty (Phil Collins, Pat Metheny), diváci se skvěle bavili a Mick Hucknall dokázal, že i když již viditelně zestárl, stále má koncertně co říct. Osobně jsem ale odcházel z haly lehce neuspokojen. Snad bych i pochopil, že nezazněla tak výborná "So Beautiful", ale co mi opravdu nešlo na rozum, jak mohli Simply Red vynechat takovou pecku, jakou "Money's Too Tight (To Mention)" bezesporu je. Nicméně Mick Hucknall osobně lidem v T-Mobile Aréně slíbil, že se určitě vrátí, a my můžeme jen doufat, že svůj slib dodrží a tyhle drobné nedostatky napraví.

Setlist koncertu (bez záruky):
Intro
A Song For You
For Your Babies
Smile
Holding Back The Years
Positively 4th Streets
Sad Old Red
More
Night Nurse
Perfect Love
It's Only Love
A New Flame
Stars
Thrill Me
Infidelity
The Right Thing
Sunrise

Přídavky
Fairground
Something Got Me Started
If You Don't Know Me By Now

Simply Red, Petr Bende, T-Mobile Aréna, Praha, 6.12.2005