V sobotu 26. listopadu zavítali do pražského Rock Café finští metalisté Waltari. V natřískaném klubu je doprovodili tuzemští Egotrip. Jak to na Národní třídě vypadalo, se dočtete v naší reportáži.
© Tomáš Břínek / musicserver.cz V rámci evropského turné, zahrnujícího Česko, Finsko, Německo a Švýcarsko, navštívili finští metaloví experimentátoři
Waltari Prahu. Ve vyprodaném klubu Rock Café prezentovali své dva novinkové počiny - DVD "Rare Species Alive" a především poslední studiové album "Blood Sample".
Jako support se představili pražští
Egotrip. Temný, chvílemi až monumentálností načichlý střednětempový hardcore založený na těžké rytmice, industriálních samplech a afektovaném vokálu zpěváka dokázal publikum když ne nadchnout, tak přinejmenším zaujmout. Devizami kapely jsou profesionální instrumentální výkony (jednalo se o první koncert s bubeníkem Martinem Ševcem - ex-
Plexis /
Apple Juice) a snaha o show, která se projevila mimo jiné i tím, že na pódiu se objevilo osvěžující duo tanečnic. Celkově však vystoupení postrádalo větší odpich, kapela jako by se bála o bezprostřednější komunikaci s publikem a kolovrátku hutných kytarových riffů, střídaných pseudopsychedelickým vybrnkáváním, chyběla opora v nosné melodice nebo rytmické hravosti. Jejich profesionální, ale lehce na zadku posazený set byl završen nezdařenou coververzí pubescentně provokativního hitu "Fuck It" spotřební hvězdičky Eamona.
© Tomáš Břínek / musicserver.cz Waltari si dokázali získat publikum ještě před svým nástupem. Reprodukované intro složené z tónů Smetanovy "Vltavy" a elektronické koláže robotických zvuků kombinovaných s různými druhy šumů dokázalo osazenstvo Rock Café navnadit a rozpálit na první minuty koncertu. Pak charismatický zpěvák finské pětice Kärtsy Hatakka s výrazem Kingova hororového klauna kombinovaného Pierrem Richardem doslova vletěl na pódium. Tradičně skvěle zahraný set nepostrádal dynamicky vyskládaný průřez obsáhlou diskografií této alespoň v česku téměř kultovní postmetalové legendy. Těžištěm však byly skladby z posledního, rockovějšího alba "Blood Sample". O vzorek se tedy jednalo doslovně, krev snad mohl evokovat Kärtsův červený make-up. Komunikace s posluchači tedy na jedničku, perličky v podobě převleků nemohly nikoho nudit, problémem se však již od počátku vystoupení jevilo nedostatečné ozvučení sálu. Citelné to bylo především v první třetině koncertu, kdy publikum uvadalo a kapela jej musela udržovat v bdělosti roztleskáváním.
© Tomáš Břínek / musicserver.cz Sál klubu byl v pravém slova smyslu napěchován zábavychtivými Pražáky, na několik lidí prostě nezbylo místo a část z těch "šťastnějších" strávila
Waltari v oddělené místnosti za mixážním pultem a musela se spokojit ze zbytky již tak dost špatného zvuku. Věrní v předních řadách si gradující atmosféru koncertu bezesporu užili, já jej v polovině prostě vzdal a přestěhoval se do pozvolna naplňujícího se předsálí. Plnícího se lidmi stejně zklamanými jako já. Je smutné, že pořadatelé nepřikládají spokojenosti návštěvníků stejnou váhu jako výdělku z akce.
Waltari,
Egotrip, Rock Café, Praha, 26.11.2005
Autorem článku je Jiří Prokopec.Fotogalerie:
© Tomáš Břínek / musicserver.cz
© Tomáš Břínek / musicserver.cz
© Tomáš Břínek / musicserver.cz