Devadesátá léta mají v českých zemích punc něčeho kultovního. Mimo jiné jsme kupříkladu velmi vřele vítali tehdejší neuvěřitelně kreativní hudební kvas na rockově-metalové scéně - crossover. Kapely, se kterými mají dnešní čtyřicátníci spojené své dospívání, tak mají navíc i emocionální nádech tehdejšího dobového genia loci v Česku.

Jedněmi z tehdejších předních představitelů žánru byly obě formace, které se aktuálně potkaly na dvou českých zastávkách svých jinak samostatných turné. Večer v případě Prahy i Brna odstartovali švýcarští neopunkeři Slimboy. Pozitivní, energií nabitá muzika v duchu raných Green Day s výřečným zpěvákem a první hostovačka pejskařů v podobě jejich frontmana nedělní večer skvěle rozjela.

Finští Waltari odpálii svou show diskotékovou "Walking In The Neon" a bylo vidět, že ti nepřipravení v publiku nechápali. Tím spíš, když následně museli vstřebat divokou kombinaci death metalu s orchestrální operou, tradiční finské pověvky v klasice "So Fine" nebo dobově moderní house ve "Far Away". Zazněla i poměrně tvrdá novinka "Postrock". Skupina tak v omezeném čase předvedla reprezentativní vzorek své rozmanité tvorby.

Kromě kytaristy předkapely se na dva kousky za bicí posadil i brněnský rodák Martin "Marthus" Škaroupka, toho času bubeník britských blackmetalových legend Cradle Of Filth.

Waltari stojí a padají se svým frontmanem Kärtsym Hatakkou. Tento rusovlasý nezmar má i ve svých letech energie na rozdávání. Zbytek bandu mu dělal jen stafáž, vesměs je tedy celkem jedno, co za muzikanty ho zrovna aktuálně obklopuje.

Headlineři večera předvedli svým věrným kompletní tracklist svého debutového alba "All Boro Kings", k jehož čtvrtstoletí se právě aktuální tour vztahuje. Nestárnoucí diblík John Connor tentokrát kvůli zranění nohy většinu koncertu odseděl na stoličce, z důvodů jeho bezpečnosti tak byl přísně zakázán stage diving.

Bohužel, i když před možností předčasného ukončení show varoval jak samotný zpěvák, tak dokonce přímo v češtině i stage manager, několik jedinců zákaz neuposlechlo a v tu chvíli jinak vždy veselý Connor začal nadávat do assholů.

Na pódiu se později opět objevili členové předkapely a duet s frontmanem si střihl i vokalista Waltari. Dog Eat Dog mají tu výhodu, že i na sólové show můžou představit několik fearuringů s hosty, které si vozí s sebou v týmu. Ať už jde o rapové skills bubeníka Brandona Finleyho, který ve "Step Right In" skvěle zastává party RZA z Wu-Tang Clan, nebo pěvecké dovednosti tour managera skupiny, který se na pár kousků objevil jako druhý frontman. Vrcholem je pak vždy boxerská vložka basáka Davea "Rockyho" Neabora ve stejnomenné vypalovačce.

Publikum samozřejmě nejvíc reagovalo na klasické, saxofonem okořeněné hitovky "Who's The King?" a "No Fronts", které ve své době zbouraly nejedno hudební tabu. Aktuálně navíc přehrané českým saxofonistou. Celý večer tak byl příjemnou a pozitivní atmosférou naplněnou vzpomínkou na bezstarostná 90. léta, která už se však, stejně jako zlaté časy obou hlavních hvězd večera, jen tak nevrátí.