HoSHI, to je NOoDa...

Mike Shinoda, jedna z hlavních postav nesmírně populárních Linkin Park, si v období mezi jejich druhou a třetí řadovou deskou udělal místo na vlastní projekt. Na pultech hudebních obchodů ho hledejte pod názvem Fort Minor. Pokud Shinodu alespoň trochu znáte, musí vám být nad slunce jasné, že na "The Rising Tied" nepůjde o nic jiného než o hip hop.

6/10

Fort Minor - The Rising Tied

Celkový čas: 62:02

Skladby: Introduction, Remember The Name, Right Now, Petrified, Feel Like Home, Where'd You Go, In Stereo, Back Home, Cigarettes, Believe Me, Get Me Gone, High Road, Kenji, Red To Black, The Battle, Slip Out The Back, Be Somebody, There They Go, The Hard Way

Vydavatel: Warner Music

"Doznání v přímém přenosu!" měl by Blesk na titulce, kdybych byl o ždibec slavnější a uváděl nějakej pořad. Rádio, televize. Koutek recenzí. Debutová deska Mika Shinody sólo. Fort Minor (něco jako Pevnost menšin) a "The Rising Tied" (něco jako "Povstání svázaných"). Během tý show bych musel přiznat, že jsem byl fanouškem Linkin Park. Je to tak. Byl jsem o několik roků mladší a bavili mě. "Hybrid Theory", "Reanimation", "Meteora" - všechno mám doma. Nu-metal. Rap plus zpěv. Ostrý riffy plus populární scratche. I v T-Mobile Areně jsem byl. Vzpomínky? Texty jsem znal všechny, Chester měl sádru, Mr. Hahn za gramcema byl nejlepší a zvuk stál za hovno. Časem mi došlo, že "da best thing" v jejich diskografii je remixový "Reanimation", a tak je v současnosti to s nejmenší vrstvou prachu na svým obalu. Shinodu jsem měl ze všech nejradši. Má dobrou barvu hlasu a přišel mi, že ho to z celejch LP baví nejvíc. Hrál na kytaru i klávesy, remixoval, rapoval i zpíval ("Numb"). Chester akorát kvílel jak nakopnutej do rozkroku. Jó, Linkin Park jsem měl rád. Pak jsem najel na Faith No More - starší, něco jako pre- týhle nu-metalový vlny, a o Empire State Building inteligentnější.

Nečekal jsem, že by Shinoda oznámil něco jinýho, než: "Moje sólová deska bude hip hop." Někde snad dokonce řikal, že hudbu začal chtít dělat potom, co viděl naživo Public Enemy. I když tenhle žánr, přiznávám, není můj obor, byl jsem zvědav. Už na první poslech se vyrojí několik nepříjemných otázek. Přestože ta deska tak příjemně plyne. Šedesát dva minut. Což je vlastně takřka celej repertoár Linkin Park. Ovlivnilo působení v Linkin Park Mika Shinodu natolik, že cokoliv, co teď vyplodí, bude znít jako oni, nebo měl na jejich zvuk prostě takovej vliv? Hádáte správně. "The Rising Tied" zní jako Linkin Park bez kytar a Chestera. Už během druhýho tracku to každýho napadne. Z toho vyplývá jedna zásadní věc - ti, kteří jedou v opravdovým hip hopu týhle desce společně pošlou jedno velký "Fuck Off".

Jenomže o osud "The Rising Tied" se nebojím. Možná, že ji potopí x (kde x je reálné číslo od 1 výš) recenzí, ale posluchačů si najde habaděj. Zafunguje něco jako "ten z Linkin Park" nebo "ta, co jsem slyšel/a, je cool". Dvojka je dost dobře možná, protože uvolněný věci jako "Remember The Name" nebo "Petrified" jsou opravdu docela cool. Obě postavený na docela razantním beatu a se schopností donutit člověka k pohybu. Smůla ale je, že všechno kolem tak jako splývá. Většina materiálu si je podobná jako vejce vejci. Druhej poslech už trochu nudí a třetí kolečko už zvažuju. Věcí, co mě na "The Rising Tied" nějak vzaly, je málo.

"High Road" s veselým mačkáním několika kláves klavíru a na celkovou náladu desky podezřele "ejchuchů" refrénem a "Where'd You Go", při které se nedá nevzpomenout na Eminemovo "Stan" (sampl s ženským hlasem, tady Holly Brook). A párkrát jsem si zakejval hlavou. Na hodinu slabota. Shinodův debut prostě dojíždí na absenci zajímavých momentů. Několik věcí se povedlo a nepochybuju o tom, že se v rádiích chytnou. Jenže - "It's not enough, Mike."

• kritika je potřeba...i když (MATES, 21.11.2005 16:36) Reagovat

  no já jsem byl..a ještě i jsem velký posluchač Linkin Park...a Mike...je to velká osobnost to dokázal i na Reanimation kde dělal producenta...prostě je to velmi nápaditý člověk kterýho tahle práce baví...a baví ho myslím nejvíc z LP..a baví se tím..tuto desku jsem slyšel už tak 10-krát..na první poslech mě nějak moc nezaujala..nechal jsem to jeden den uležet..a druhý den jsem si pomalu začal nacházet oblíbence..a zjistil jsem že ta deska je hodně dobrá a člověk se u ní i pobaví..nevím prostě do Hip Hopu nedělám ale tahle deska se mi líbí..i když poslední dobou mám celkem blízko hip hopu..stejně mojí hlavní prioritou zůstane NU-METAL...ale tahle deska je podle mě povedená...a dal bych jí 90%...toď vše..
  
  

• ...no možná jsem jim přidal.. (MATES, 21.11.2005 16:53) Reagovat

  ...90%...to je asi moc...musím jim vynadat za ten jakoby výpadek uprostřed který mě doopravdy přišel nezajímaví...ale pak se album začalo vyvíjet jinam a to se mi líbilo...no prostě tak ta dáme na 80%....:o))
  
  

• recenze?!? (maya, 21.11.2005 17:19) Reagovat

  tak jestli tohle je objektivní recenze..tak já jsem španělská královna!!jako fanouška především kvalitní hudby mě tato recenze uráží! jestli je názorem autora, že fanoušek hip hopu pošle the rising tied fuck you, pak já autorovi posílám ještě větší fuck you!!!
  
  

• Recenze?!?!?! (Fly, 21.11.2005 17:30) Reagovat

  Tak sorry, ale tohle mi fakt nepřijde jako recenze od člověka kterej se vyzná v hudbě. To album má něco do sebe a zatím mi přijde dobrý! A pokud má někdo pocit že to zní jako LP tak je hluchej. A co si pamatuju já, tak Mike nikdy neříkal že to bude přímo hip hip. Říkal, že to nebude rock, ale ani přímo hip hop. Takže klid.
  
  

• recenze??? (lp.chemist, 21.11.2005 17:32) Reagovat

  tak takovyhle pisalky co si myslej ze 50Cent nebo podobnej shit je neco skvelyho by meli rovnou vyhazovat. a proboha, jaky chce jeste zajimavy momenty nez Kenji, Slip Out The Back nebo Where´d You Go? slyseli ste snad u 50Centa nazivo hranej klavir nebo smycce?
  
  kdyz se dela recenze, neposlechne se cdcko jenom jednou a hned vykydate svij prvni nazor na car papiru. kdyz tam ten "radoby profesionalni redaktor" napise ze znal nazpamet vsechny texty LP, tak by se predpokladalo ze mu bude aspon stat za to prohlidnout si i texty fortu. jenze ne, to asi bylo moc namahavy. a tak proste vykyda ze je to na nej slabota a ze vsechno je podobny jak vejce vejci. tak se trochu zamyslete!
  
  

Naživo: O2 arena se díky písničkám Michala Tučného proměnila v obří stodolu Loni uběhlo třicet let od chvíle, kdy nás opustil Michal Tučný, naopak příští rok by oslavil osmdesáté narozeniny. Tato dvě výročí byla dostatečným důvodem, aby jeho nejbližší v mezidobí uspořádali vzpomínkový koncert v... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 18:15 v sekci Naživo

Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2025 podle musicserveru (20-16) Svět okolo opouští to, co se roky dalo označit za jistotu, a blázní čím dál tím více. Ještě, že je tu ta hudba! Třiadvacet redaktorů a redaktorek musicserveru by ocenilo téměř šedesát domácích (českých a slovenských) desek.... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 09:00 v sekci Publicistika

8/10

Recenze: Peter Lipa se ve studiu sešel s AMC Triem. Výsledkem je jemná nahrávka, ke které se budete rádi vracet Peter Lipa i AMC Trio jsou dobře známá jména slovenského jazzu. Respektované žánrové osobnosti se mnohokrát potkaly na pódiu, na studiovou spolupráci si ale musely počkat. Nakonec to ale vyšlo a výsledkem je koncem loňského roku... čtěte zde

Vydáno: 19.01.2026 00:00 v sekci Recenze

Naživo: Excelentní hlas Báry Basikové rozezvučel barokní perlu Vysočiny Začátky kalendářních roků se v muzice většinou odvíjejí dost líně. Chyba v matrixu se ale občas stane. Robbie Williams klidně nečekaně vypustí nové album a v Jaroměřicích se zase může odehrát odložený, původně vánoční... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 17:00 v sekci Naživo

8/10

Recenze: "Nech, nebo ber" říká Vladimír Merta a dává počtvrté nahlédnout do svého písničkářského zápisníku jménem "Nejisté jistoty" Vladimír Merta jede na tvůrčí vlně. Jestli je za tím snaha zredukovat obsah textařských zápisníků, polibek múzy nebo strašák blížící se osmdesátky, to ví nejlépe on sám. Pro posluchače je podstatné, že série "Nejisté... čtěte zde

Vydáno: 18.01.2026 08:00 v sekci Recenze