V dnešní pokřivené době sprostoty, mamonu a sobectví se občas vyskytnou prchavé okamžiky nadpozemské krásy, kterých je radno si vážit a hluboce si je prožít, i kdyby to mělo znamenat pohnutí k slzám, v současnosti tak nepatřičným. I smutné nálady mohou být krásné, pokud jsou vyjádřeny modře sametovým hlasem, třeba takovým, jaký má zpěvačka Alison Moyet. Komorní vystoupení z června tohoto roku v Covent Garden zaznamenané na DVD "One Blue Voice" je překrásným hudebním zážitkem, jenž vás může zcela pohltit a zjitřit emoce nebývalou měrou.

Přitom je toho dosaženo klidně a nenásilně: Zpěvačka s nádherným hlubokým hlasem doprovázena osmi hudebníky (včetně zajímavého úkazu v podobě půvabných sboristek, co jsou zároveň smyčcovým kvartetem) nedělá velkolepou show. Písně se nesou v duchu jemného swingu, jazzu, šansonu a soulu. Alison písně na vystoupení vybrala jednak ze své tři roky staré desky "Hometime" (jsou ovšem upravené do nálady večera) a z loňského alba "Voice", které je sbírkou coververzí, převážně standardů. Úžasné je, jak z celého koncertu nic nepřečnívá, všechno je dokonale hladké a vyvážené. Zvuk kapely, světla, atmosféra a nakonec i způsob snímání záznamu je velmi decentní.

Vše je ovšem podřízeno tomu, aby vynikl hlas zpěvačky a její umění vyjádřit velké city. Když se paní Alison Moyet nadechuje před refrénem šansonu Jacquese Brela "La Chanson Des Vieux Amants", je to, jako by se zastavil čas, aby se muž mohl podívat na obličej milované ženy, po jejíž tváří stéká slza, a on může vidět, jak slaná kapka za sebou zanechává mizící stopu, zpomaleně padá a rozpíjí se na bílém povlečení. Takových okamžiků si při sledování koncertu jistě najdete mnoho - téměř vše je o smutné lásce, ale je to překrásné.

Koncert je v excelentní obrazové a zvukové kvalitě - přechody mezi záběry kamer jsou jemné, tlumený obraz přesně odpovídá náladě večera a zvuk, v němž převažují akustické nástroje, si lze vychutnat i v DTS. K výjimečnému koncertu si navíc můžeme přičíst bonusy v podobě dalších čtyř písní, mezi nimiž je i prastarý popový hit z éry Yazoo (čili dua Alison Moyet, Vince Clark) "Only You", zde samozřejmě náležitě upravený. Je zde i rozsáhlý rozhovor se zpěvačkou, video k písni "More" a fotogalerie.

Pokud DVD "One Blue Voice" bereme jako produkt, není mu téměř co vytknout, je naprosto vyvážený a nic na něm není zbytečné. Sledovat podobný koncert je opravdový zážitek, i když k dokonalému prožití je zde potřeba klid, někoho blízkého k sobě a po ruce papírové kapesníky.