Už to vypadalo, že s kily dolů ztratila Missy schopnost udělat masivní hit a silnou hiphopovou desku. S novinkou "The Cookbook" ale rychle na nepovedené přešlapování "This Is Not A Test!" zapomenete, protože Missy je zpátky. Rozhazuje klubové trháky, hity pro rádia, staromilské soulové fláky i futuristické kompozice. Nestačíte se divit, nestíháte a nechápete, kde se to v ní bere. Desku už kompletně neprodukoval inovátor Timbaland (má na svědomí jen dvě skladby), své produkce přidali i The Neptunes nebo Scott Scorch a samozřejmě Missy sama. Za mikrofonem vypomáhali klasikové Slick Rick, Mary J. Blige a omladina Mike Jones, Ciara nebo M.I.A.

Nemusím snad představovat nejúspěšnější rapperku všech dob, Missy Elliott za osm let v hudebním průmyslu natočila šest desek a polovina z nich ("Supa Dupa Fly", "Miss E..." a "Under Construction") patří už teď do hiphopových učebnic. A její hity raději nepočítejte, nedopočítali byste se. Pro nejnovější kolekci "The Cookbook" se rozhodla roztrhnout jednu z nejprogresivnějších a nejvýkonnějších producentských dvojic současné populární hudby - tedy sebe a Timbalanda - a produkční práci zadala více autorům. Byla to určitě dobrá volba, deska je mnohem barevnější než ta předchozí a neomrzí. Timbo ale ještě pro Missy ukuchtil vzpomínku na "Under Construction" - party track "Party Time" a minimalistický techno-hip hop "Joy", který vévodí progresivnější polovině desky. Do ní si zařaďte třeba další neuvěřitelnou produkci The Neptunes "On & On", pilotní singl "Lose Control", kde Missy sampluje electro gurua Juana Atkinse alias Cybotrona, nebo pekelně rychlý funkový jam "Can't Stop" v produkci Riche Harrisona (Amerie, Beyonce). Do stejné party patří i dancehallové parády "Click Clack" a závěrečný "Bad Man", kde Missy dokonce předstírá, že je jamajský toaster. Když pak ale nastoupí opravdoví rastamani Vybez Kartel a tamilská tygřice M.I.A., je poznat, že je to pokus maličko od věci. Mimochodem, Missy je potřeba pochválit za výborný výběr hostujících vokalistů. Je vidět, že už není v pozici, kdy si na desku musí zvát slavné hosty z první rapové ligy a může vytahovat málo známé a hladové MCs, kteří desku skvěle opepří. Třeba z nich jednou budou velká jména jako Eminem nebo 50 Cent, kteří se podobně zviditelnili na předchozích albech. Výborný je hlavně Mike Jones, který, i kdyby jen pořád dokola křičel svoje jméno, strhává na sebe absolutní pozornost. Missy si také ráda zve maličko pozapomenuté postavy z hiphopové minulosti, na "The Cookbook" jsou to třeba Grand Pupa (člen Brand Nubian) nebo anglický hiphopový komediant Slick Rick, který - jak má ve zvyku - exceluje v "Irresistible".

Druhá polovina skladeb na albu patří do klasičtějšího pomalejšího soulového hip hopu nebo rovnou čisté r'n'b. Je to prostě druhá tvář Missy, se kterou se fanoušci jejích progresivních výborů musejí smířit. Ani "4 My Man" s vítězkou American Idol Fantasií ani "Time And Time Again" nebo "Remember When" mě moc nevzaly, to už mě bavily produkčně zajímavější "Teary Eyes" nebo "Meltdown". Tato skladba v produkci Scotta Scorche by byla určitě velkým hitem nebýt toho, že v ní žhavý producent dost výrazně klonuje svůj beat z "Let Me Love You" Maria. Jsou to právě tyto soulovější skladby, které trochu srážejí hodnocení desky. Ale jak už jsem napsal, musíme prostě Missy brát takovou, jaká je - jako dvouhlavou bohyni, která se dívá do minulosti i budoucnosti zároveň. A nic vám nebrání udělat si z "The Cookbook" na svém iPodu desky dvě.

Pokud máte Missy rádi (a to doufám, že máte), pak "The Cookbook" je asi to nejlepší, co jste mohli za svoje peníze dostat. Znovu je tam něco nového, něco naprosto omračujícího i něco, co vám připomene starou Missy. Pro ni samotnou je asi nejdůležitější, že dokázala, že i bez Timbalanda dokáže udělat silnou desku.