Celé to vzniklo na začátku devadesátých let, v období všudypřítomné porevoluční euforie. Normalizační hvězdičky byly pohřbeny (kdo tehdy mohl tušit, že nám za pár let začnou houfně vstávat z hrobů, že?), a tudíž se zdálo, že od teď budeme všichni poslouchat už jenom Zappu, Plastiky a Kryla. Někdy v té době se dva kamarádi a hudební nadšenci Miloš Gruber a Milan Páleš rozhodli otevřít společný obchod a půjčovnu s cédéčky. Brzy však inspirováni aktivitami Petera Gabriela začali pošilhávat i po vlastním vydavatelství. A jen několik měsíců na to už mohli slavit vydání prvního indiesáckého alba, kterým byl debut tehdy velmi nadějných hardcorářů Meat-House Chicago I.R.A. Taková to tenkrát byla doba...

Jenže tím Indies ještě zdaleka neměli vyhráno. Několik prvních let bylo hodně hubených. Podle Miloše Grubera nastal zlom až v roce 1994, kdy se vydavatelství upsalo několik - v intencích "nezávislé hudební scény" - velkých jmen. Ať už v případě Psích vojáků, Už jsme doma nebo dívčího spolku Zuby nehty, vždy šlo o zavedené kapely s poměrně rozsáhlou a hlavně věrnou fanouškovskou základnou. Vydávat u "Brňáků" se tehdy v jistých kruzích stalo velmi prestižní záležitostí, a to bezpochyby platí i dnes, kdy je Indies na domácím trhu vedle takzvaných nadnárodních firem největším a z hlediska "zdravého" vývoje naší hudební scény prakticky nepostradatelným hráčem.

Přičemž je důležité zdůraznit, že Indies ani v nejmenším neuhnuli z nastoupené cesty a co se týče "dramaturgie", stále si drží vysoko nastavenou laťku kvality vydávaných titulů. Samozřejmě, z každé jejich desky skákat tři metry do stropu nebudete, ale rozhodně platí, že si v jejich katalogu to své najde prakticky každý. Vyznavač folku, fanda world music, stejně jako tvrdý rocker, zarputilý alternativec, milovník tanečních rytmů a spoustu desek by jistě skousnul i nenáročný pojídač "radio friendly" hitů.

A jestli nevěříte mně, zkuste si pro začátek alespoň poslechnout tento vcelku reprezentativní výběr, který si Indies nadělili ke svým patnáctým narozeninám. Již tradiční kompilaci s ukázkami z těch nejzajímavějších desek loňského roku doplňuje tentokrát ještě druhý disk, který prostřednictvím dvaadvaceti skladeb ve stručnosti mapuje celou dosavadní historii Indies. Poslech je to hodně zvláštní, nejlépe by se dal přirovnat k jízdě na pěkně divoké horské dráze. No posuďte sami: -123 min. - Jablkoň - Radůza - Tomáš Kočko - Tata Bojs - Iva Bittová - Kukulín - Here - a znovu nahoru - a dolů - prudce doprava - a doleva... Po jejím absolování vám ale šoufl rozhodně nebude, právě naopak! Víte, ono to totiž celé dohromady dává nějakým záhadným způsobem smysl.