Těžko říct, zda si před pár lety členové kapely Maroon 5 vůbec dovedli představit, jaké slávy se jim podaří dosáhnout. Ovšem stalo se. Skupina dobyla Ameriku i Evropu, dne 22. ledna 2003 uspořádala pro své přátele v New Yorku malý akustický koncert a v podobě sedmitrackového EP "1.22.03.Acoustic" s ním příchází na trh.
Jestli je nějaká kapela, která mě za poslední rok zaujala, jsou to
Maroon 5. Jestli je nějaká kapela, jejíž singly už nemůžu ani vystát, jsou to
Maroon 5. Věřím, že takových lidí, kteří byli zprvu touto kapelou okouzlení, ale posléze jim jejich vlezlé melodie začaly lézt krkem, je spousta. Snad jediný singl, který tomu ještě jakž takž unikl, byl pilotní "Harder To Breathe". Ovšem to, co pak způsobila píseň "This Love", se ani popsat nedá. Skoro se před ní nedalo schovat! V rádiu, v televizi, v obchodě, na koupališti, na návštěvě u kamaráda, všude, kam se člověk pohnul, bylo slyšet signifikantní hlas prozpěvujícího si frontmana. Přiznám se, že jsem pociťoval velkou úlevu, když tahle "thislovemánie" pominula. Ne že by se následující singl "She Will Be Loved" nepokusil o něco podobného, ale přece jen už se to dalo ustát. A nejhorší ze všeho bylo, jak zničehonic měl každý stejnou nejoblíbenější skupinu. Polovina lidí sice slyšela jen singl "This Love", ale to jim stačilo, aby mi na otázku, jaká je jejich nejoblibenější skupina, odpověděli:
"Maroon 5!"Hned v úvodu musím uklidnit všechny fanoušky "maroonů": Na tomto živém minialbu (chcete-li EP) najdou všechny jejich hity. Jenže kromě nich už tady toho moc není. Říkám záměrně minialbum, protože i sami členové ho tak nazývají. Jak už název napovídá, nahrávka byla pořízena na počátku roku 2003 a stejně jako skutečná sláva skupiny si na světlo světa musela nějakou dobu počkat. Koncert samotný proběhl v New Yorku před ne příliš početným obecenstvem. Chlapci účinkovali ve složení akustická kytara, piano, bassová kytara, perkuse a samozřejmě zpěv. Frontman Adam Levine má bezpochyby skvělý a nezaměnitelný hlas. Ve většině maroonovských vystoupení, jež jsem měl tu možnost vidět, se mi ale zdálo, že se skoro až škrtí ve výškách a občas mu síly ani dech nestačí, aby to všechno utáhl. Je tedy překvapením, že na této nahrávce působí velmi suverénně a jeho zpěv je čistý.
Jak už jsem psal výše, najdete zde všechny singly, které Marooni dosud vydali. Ani jeden z nich nepřišel k úhoně a všechny znějí stejně dobře (ne-li ještě lépe) jako originální studiové nahrávky. Kromě singlů byla na minialbum zařazena ještě jedna píseň z alba
"Songs About Jane", konkrétně "The Sun". Možná jsem ovlivněn její neohraností v éteru, ale na mě působí oproti ostatním mnohonásobně svěžeji. O téhle písničce se původně mluvilo jako o možném pátem singlu. Zatím ale konečné rozhodnutí nepadlo, tak uvidíme. Z onoho zmiňovaného koncertu pochází ještě i jedna příjemná coververze. Jde o "If I Fell" od Beatles. A na samý závěr jeden bonus. A zároveň i kámen úrazu tohoto jinak vynikajícího počinu. "Highway To Hell" od
AC/DC je bezpochyby skutečná klasika. V podání
Maroon 5 však působí, jako by kluci už měli něco popito a nevěděli, co hrají. Nejkatastrofálnější je zpěv bubeníka Ryana Dusicka, který tentokrát supluje Adama.
Maroon 5 nám podávají sice krátký, ale znamenitý akustický koncert. Škoda jen, že nezařadili více skladeb a že si neodpustili ten šílený bonus. Ale když si ho odmyslíte, pořád zůstane šest velmi příjemných skladeb. A pokud máte rádi akustická vystoupení či klasické
unpluggedy z dílny MTV, je téměř jisté, že se vám bude i tento koncert líbit.