Říká se mu Alicia Keys v kalhotách. Hraje na klavír, zpívá a jeho doménou je moderní rhythm and blues šmrncnutý trochou gospelu. John Legend vyrostl v Ohiu, k soulovému revivalu načichl na studiích ve Filadelfii. Tam se rozhodl, že hudba je mu přednější. Živil se jako studiový instrumentalista (poprvé ho posluchači slyšeli hrát na klavír v písni "Everything Is Everything" od Laureen Hill) a objevil se na celé řadě alb černošských hvězd. Zkoušel to i sólově sám za sebe (jeho první oficiální album je záznam recitálu "Live at SOB's New York City"), ale průlom přišel teprve poté, co si ho při nahrávací session ke "College Dropout" vyhlédl rapper a producent Kanye West. Rozhodl se mu pomoci na výsluní, přiblížil ho současnému urban soundu a zajistil mu nahrávací smlouvu. A nebyla to špatná sázka. "Get Lifted" se za oceánem prodává jako housky po ránu a zatímco letos byl Legend na Grammy jen jako Westův pomocník, příští rok si klidně může chodit pro ceny sám. Stačilo to jako představení? Že by to ještě chtělo něco? Dobře, máte to mít: "Get Lifted" je vynikající album. Jedno z nejlepších na této scéně za poslední roky.

Na první pohled je John Legend jen takovým "bočním projektem" Kanye Westa, svého kamaráda z Chicaga. Současný hitmaker číslo jedna pro něj napsal čtyři skladby včetně hitu "I Used To Love U" a vydal ho na své značce GOOD. Legend ale rozhodně není jen loutka svého slavnějšího šéfa. Nepotřebuje nutně chytré Westovy beaty, vždyť jedna z nejlepších skladeb desky je "Ordinary People", kde Legend exceluje jen s klavírem. Ve chvílích absolutní soulové extáze jako třeba v suitě "Refuge (When It's Cold Outside)" jste ochotni odpustit mu i to, že nevládne úplně dokonalým hlasem, jak bývá v neo-soulovém ranku pravidlem.

Deska nemá výrazné slabiny, podařilo se i mírně riskantní spojení s hiphopovým gangsterem Snoop Doggem, který v "I Can Change" udělal přesně to, co měl - přišel, zarapoval a odešel. Gospelem ovlivněná skladba (a to i v textu) tak tento vpád ustála. Za zmínku stojí také to, že na reprise této skladby "I Don't Have To Change" se v mohutném gospelovém chóru po Legendově boku objevili členové jeho rozvětvené rodiny.

Co "Get Lifted" nechybí, jsou vynikající skladby, prodchnuté staromilským soulem, ale zároveň dýchající žhavou současností. V současném R&B nejsou příliš běžné písně, které obstojí i dočista nahé, bez producentských knoflíků. V tom je Legend jedinečný. Co "Get Lifted" naopak chybí, je originalita. Tento žánr začal maličko "zasmrádat" už před pár sezónami, natož pak v roce, kdy ceny Grammy sbírá Ray Charles. Album rozhodně nedosahuje kvalit klasických neo-soulových desek z 90. let, jakou byla například D'Angelova "Brown Sugar", ale s klidem se může měřit se současnou špičkou reprezentovanou jmény Anthony Hamilton nebo Raphael Saadiq. John Legend si vybral značně odvážný pseudonym, po první desce se dá těžko odhadovat, jestli to, co slibuje, také naplní činy. "Get Lifted" je ale solidní vykročení za slávou.