Deštivý pátek 18. března byl pro Mobyho ve znamení berlínské propagační zastávky k novému albu "Hotel". Po našem příjezdu jsme zamířili do budovaného hotelu Adrema, o kterém většina Berlíňanů nemá ani tušení. Tento hotel je těsně před dokončením a pro tento den se proměnil pod jmenovku Moby Hotel. Přízemí nabídlo prostor pro pozvané novináře - byl zde útulný bar s občerstvením. První patro bylo nachystáno jako plácek pro taneční kreace a nejvyšší druhé patro představovalo vizi aranžérky Petry Kowalsky. Ta patro proměnila ve fiktivních patnáct pokojů a každý z nich představoval jakousi úvahu nad názvem a tématem dané skladby z desky "Hotel". A byla to velmi zvláštní podívaná, kterou není možno shlédnout každý den.

Na devátou hodinu večerní byl nachystán koncert v klubovém prostředí Universal Hall pro zhruba tisíc lidí. Moby na stroze nachystané pódium, i co se týče světel, zavítal krátce po úderu celé a se svou partou z New Yorku spustil pecku "Extreme Ways" z minulé desky "18", tu však celou nedohrál - prý se totiž vyskytly jakési technické problémy. Po malé pauze se rozezněl hit "Find My Baby" z veleúspěšného počinu "Play" a od tohoto momentu se celý klub výborně bavil až do úplného konce. Jako první ochutnávka z novinky odezněl druhý singl "Raining Again", ke kterému se den předtím natáčel klip přímo v Berlíně. Hnedle na to přišla pecka "Spiders" a následné první velké vokální sólo pro Lauru Dawn. "Natural Blues" v jejím podání znělo skvěle a bylo odrazovým můstkem k dalším překvapením, která měla teprve přijít. "Where You End" byla věnována Mobyho oblíbeným Joy Division a New Order. Pak nadešla klasika nejklasičtější - tedy "Go" a celý prostor se proměnil v jednu velkou roztancovanou party. Posléze se Laura a hráčka na klávesy Lucy představily v krátké akustické vložce, na kterou navázala oproti albu zcela upravená verze legendární "Temptation" od New Order. Laura Dawn tomu vtiskla odlišnou duši, kterou by Bernard Sumner stěží ze svého hlasu vykřesal. Poté se zrychlilo s "Beautiful" a "Very", které dodaly živé Mobyho perkuse živelnosti a tanečního nášlapu. Po vydařené "Porcelain" tu bylo dueto "Dream About You". Pak přišel jeden z vrcholů celého večera - "Honey" v rockové úpravě s excelentním vokálem Laury; byla to prostě neskutečná jízda. Hlavní blok vrcholil se skladbami "We Are All Made Of Stars", "Sleeping Away", "Why Does My Heart Feel So Bad?" a "Bodyrock".

V přídavcích Moby potěšil nejprve coverem jeho oblíbené písničky o New Yorku "Take A Walk On The Wild Side". Ten vystřídal pilotní singl "Lift Me Up" a publikum bylo naburcované do samého finále, které neodvratně klepalo na dveře. Vrchol se jmenoval "Feeling So Real" a následné nadšené ovace ukončily vydařený koncert. Moby, Laura, Lucy, bubeník Scott a baskytarista Deren se teprve sehrávají, ale turné by mohlo patřit ke špičce toho, co Moby živě dokáže nabídnout. Deska "Hotel" živě funguje skvěle, Moby se toho večera velmi dobře bavil, stejně jako publikum samotné. Těch pár škobrtnutí - ať už Mobyho, nebo Laury - tento pocit nemohlo pokazit. V Universal Hall to vřelo a Moby mohl odcházet spokojený. Teď již zbývá jen doufat, že v rámci turné Moby zavítá i do České republiky.

Setlist: Extreme Ways, Find My Baby, Raining Again, Spiders, Natural Blues, Where You End, Go, Temptation, Beautiful, Beautiful, Very, Porcelain, Dream About You, Honey, We Are All Made Of Stars, Sleeping Away, Why Does My Heart Feel So Bad?, Bodyrock, Take A Walk On The Wild Side, Lift Me Up, Feeling So Real

Moby, Universal Hall, Berlín, 18.3.2004