Pražská skupina Phonetix toho za své působení stihla mnoho a pro letošní rok nachystala nové demo s názvem "Navždy". Překročila vody synthipopu a vydala se směrem k eurodance scéně. Nápad to není špatný, výsledek je však poněkud prostý a snadno oposlouchatelný.
Od roku 1991 se skupina
Phonetix vesměs pohybuje ve vodách synthipopu. Když jsem je poprvé viděl živě na akci
Live! Electronic Tuesday Evenings In Matrix 6, ptal jsem se sám sebe, proč tahle parta ještě nevydává u nějakého labelu nebo alespoň menší firmy. Při poslechu novinky mi však došlo, proč tomu tak je. Okolo leadera Hynka Holubce (H.H. Christian) se sešlo a vystřídalo již několikero lidí. Před vydáním dema "Navždy" se sestava ustálila na složení Robert Žák (manažer a klávesy), Jan Kulík (klávesy) a vokalistky Bára &
Klára. V jejich hudbě se potkává několik vlivů a inspirací odjinud - v některých skladbách je tento vliv cítit více, v jiných méně. V novém materiálu je znát vykročení k eurodance scéně a informace z
oficiálních stránek, že se
Phonetix přiklánějí k euroamerické progresivní taneční scéně, se zdá jako klamná a lehce
mimo mísu.
Od minulého dema "Tulák po hvězdách" (2003) došlo nejen ke změně sestavy, ale i zvuku
Phonetix. Kromě
mukovsky zabarveného hlasu Hynka Holubce se na "Navždy" dočkáte tanečně orientovaných skladeb, které nesou určitou jiskru minulé dekády. Potěší skoro až hitová kompozice "To, co zůstává", titulní "Navždy" nebo dvojice "Ztráta víry" a jediná anglicky zpívaná "In The Rain" - její akusticky prošpikovaná nálada nikoho neurazí. Naopak "Ráno", "Anděl nade mnou", "Cítím..." nebo "V tobě chci se hřát" znějí příliš jednoduše a strojově. Melodické nápady se ve smyčkách opakují dokolečka a snadno se tak rychle ohrají, i když chápu, že takto lapené hity by naše rádia asi neměla problém zahrát.
Příjemným rozptýlením jsou instrumentálky "Cydonia", "Mantrix" - ta je lehce inspirována Dálným východem - a spíše bonusová "Bezejmenná". Na druhou stranu jsou velkým zmatkem použité samply. Ať už to je smích v "Bezejmenné" a nebo gong v závěru "Anděl nade mnou", přijde mi to takové divné. Hodně mi to připomíná používané
jingly v jednom rádiu, kde jsem dříve několik let pracoval (zdravím do Rapeše!) a v kontextu se to k samotným
Phonetix nehodí, chtělo by to více invence a originality. Velkým zklamáním je i to, že "Smrtihlav" je hodně podobná krásce jménem "Perfect" z desky "
Sensor" skupiny
Camouflage, ta podobnost je místy až příliš okatá a prostě ji nepřeslechnete. Vím, že
Phonetix mají
Camouflage rádi, ale až takhle to slyšet být nemusí.
Phonetix mají čich na chytlavé melodie. Sem tam jej využijí na maximum, někdy to je ale prázdné plácnutí do vody. "Navždy" je docela fajn roztančená popovka, Bára a
Klára však Hynkovi ve vokálech spíše ubližují než pomáhají. Taktéž nepotěší místy špatný mix skladeb a nepříliš dobrá kvalita zvuku. Pokud toto vše
Phonetix příště doladí, pak se můžeme na naší scéně těšit na možnou a novou popovou senzaci.
CD k recenzi poskytla skupina
Phonetix.
Album:
Phonetix - Navždy (Demo 2005)
Hodnocení: 4/10
Celkový čas: 47:05
Skladby: To, co zůstává, Smrtihlav, Ráno, Anděl nade mnou, Cítím..., Cydonia (instrumental), V tobě chci se hřát, Navždy, Mantrix (instrumental), Ztráta víry, In The
Rain, Bezejmenná (instrumental)