Upíří písně, které potěší maximálně Agnes

21.03.2005 05:00 - Michal Koch | foto: facebook interpreta

Přehrabovat se v archivech a vydávat staré nahrávky je módou již po mnoho let a dle mého názoru v mnoha případech módou užitečnou, fanoušky vítanou. Ani gothic-rocková formace XIII. století se tomu nevyhnula a svoje archivní, nikdy nevydané nahrávky přináší fanouškům na stříbřitém kulatém podnose nazvaném "Vampire Songs". Co na něm najdete, vám napoví naše recenze.
4/10

XIII. století - Vampire Songs

Skladby: Stigmata Vampire Intro, Mr. Psycho (Hellraiser Version), Pokoj č. 26, Valpurgina noc, Smutné časy, Starý hrabě, Agnes, Bílá paní, Vampir song, Čas čarodějnic, Romance noci, Obřad za mrtvé (Piano version), Dogy na Baskervillu, Mystic Funeral, Stigmata Vampire (Blood And Erotic)
Celkový čas: 73:58
Vydavatel: EMI
Skupina XIII. století oslaví letos patnácté výročí své činnosti (nepočítáme-li malou přestávku mezi roky 2001 a 2003), a to samo o sobě vyzývá ku vzpomínání. A přesně takovou vzpomínkou je i album "Vampire Songs", jehož všeříkající podtitul zní "Tajemství gothických archivů". Základem je nikdy nevydané album, které vzniklo již v roce 1991 a neslo název "Vampire Songs For Agnes", tento základ je z obou stran obalen vždy třemi bonusovými skladbami z let pozdějších. No a to celé dohromady, upřímně řečeno, příliš nefunguje.

Už umístění dosud nevydaného osmipísňového alba doprostřed CD nepovažuji za nejlepší krok, neboť zvuková kvalita je podstatně nižší, než je tomu u bonusových nahrávek. Album "Vampire Songs For Agnes" zní jako slušně nahrané demo a nemůže svým pozdějším sourozencům konkurovat. Ne že by se to nedalo pochopit, ale pokud během prvních tří skladeb (počítaje i třičtvrtěminutové intro) navykne vaše ucho na slušný zvuk, nesete kvalitativní propad od čtvrté písně poměrně nelibě. Navíc zpěv Petra Štěpána není nijak famózní, což ovšem není v tomto žánru tak podstatné, ale na prvním nerealizovaném albu byl navíc plný těžko definovatelné plačtivé pózy, která je po nedlouhém čase krajně protivná. A aby toho nebylo málo, temná nálada kytarovo-basových ploch, umocněná texty o démonech, krvi, smrti, nenávisti, vlcích a podobných obrazech je v sedmi písních doslova narušena unyle a nenapadnutě hrajícím saxofonem, který byl sice na začátku devadesátých letech v módě, ale zde vysloveně ruší, což poměrně koresponduje s tím, že po "Vampire Songs For Agnes" (alespoň pokud vím) již tento nástroj XIII. století nikdy nevyužilo.

A tak paradoxně nejlepší momenty (ale i moment nejhorší) jsou k nalezení mezi bonusy ve skladbách "Mr. Psycho" a zejména pak skvělé, rychlé, a přesto temnou gotickou půdu neopouštějící vypalovačce "Dogy na Baskervillu". A ptáte se na zmíněný nejhorší okamžik? Je jím bezesporu otřesná předělávka dávného hitu Petra Nováka "Pokoj č. 26", která je ukázkou toho, kterak hudebně (nevkusně zvolené aranže) i pěvecky (totálně nezvládnutá melodie i frázování) naprosto pohřbít dobrou píseň. Na druhou stranu i pohřby patří do výzbroje gotického rocku, že ano...

"Vampire Songs" tak lze doporučit opravdu jenom skalním fanouškům XIII. století coby zajímavou položku do sbírky, ovšem s upozorněním, že z chudičkého bookletu se nedozvědí prakticky žádnou zajímavou informaci, ba ani v textech si nepočtou. Pro běžného posluchače se jedná o hodinu a čtvrt tak dlouhou, že je až k nepřečkání.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY