Měl jsem štígro, že sem ty týpky zblejsnul na vlastní kukera. Teda jeden bakelit byl jinej, tehdá ve Fabricu byl Wimbish místo Skillingse, ale rafani jsou oba, žádný mejdlíčko. Si piš, byla to palba. Tohle cédo, "Live From CBGB's", už nějakej pátek voddychovalo v archivu (šestnáct roků!) a je to taky šrumec parádní. Living Colour měli tehdá po "Vividu" našlápnuto, rotovali na MTV jako větrák a zlatý gramec za "Cult Of Personality" se jim blejskal u bidla. Koncík v klabu CBGB's byl na domácím poli v New Yorku - jinak víme, že tohle šapitó je když ne punkýšskou Mekkou, tak přinejmenším Medinou.

Však též LC po punkersku vysmahli taky Špatný mozky ("Sailin' On") a namoč brko, těch stylů, co plejou, bylo a je neúrekom, rock, jazz, funky, blues a metla (ale samosebou bez blonďatých žežuliček a podobných HM krávovin, vždyť voni byli vždycky raději přes politiku a trudný život na štráse a škrábali "Votevřený psaníčka landlordovi"). Living Colour mají průraznost amoniaku a hravost malejch harantů. Celou kumpanii volantuje Vernon Reid, cáklý po-e-ta šesti strun, ale všichni čtyři sou muzikanti výraznější než chcanky na sněhu, vo tom žádná.

Z prvního elpíčka "Vivid" sypou jen čtyři tracky (odpalujou největším hitem "Cult Of Personality") a až šest brambor je z druhé fošny "Time's Up", co tenkrát ještě byla na houbách. Můžem to mít na háku. Jedno, jestli vyšívají hendrixoviny ("Soldier's Blues") nebo se vymazlují s hispánskými rytmy ("Solace Of You") a trhají repráky při "Funny Vibe" nebo u úplnýho konce hrajou skoro slaďák "Little Lies", je to ámosovina pro kolegy vod mašin a špica pro lidi s ušima. Do kilobajtů je to zapsaný vořechově a nějaká ta vazbička zkraje musí bejt, to se nedá svítit. Jinak by to nemělo ten vrchovej živej kolor.

Placka "Live From CBGB's" a hlavně teda slušně vohulená, to je jiná machorka, žádnej prefabrikát ublbákovanym navrch, nemusíte strkat řiť do kouta. Bylo to pět dní před Ježíškem '89, ale v tom klubu tutově bylo horko jak ve vejfuku. Pestrej koncík s tvrdostí kovadliny, má to názor a je to frajeřina. Vernon Reid prý tomu řáckýmu přístupu Living Colour k muzice říkal WTFF - "What The Fuck Factor". Vodpřísáhnu na svý drtiče mrazu - voni zahrajou úplně všecko a slabší nátury z těch černých démonů zcepeněj! Hele Sony, nemáte v té svojí káči ještě nějaký další fleky?

P.S.: Dikas za žuchnutí Šmírbuchu. You know who you are.