Třicet dva dnů po Sametové, úterý, čtyři bubáci na pokraji slávy, New York, doupě Sí bí dží bís. Byli to Living Colour a ten jejich tehdejší koncík tady máme na placce "Living Colour Live From CBGB's". Je to šestnáct roků, ale i po těch sakra letech tomu nechybí šulín. Valme bulvy.
8/10
Living Colour - Live From CBGB's
Skladby: Cult Of Personality, Pride, Someone Like You, Fight The Fight, Funny Vibe, Sailin' On, Information Overload, Love Rears Its Ugly Head, Soldier's Blues, Open Letter To A Landlord, Solace Of You , Middle Man, Little Lies
Celkový čas: 67:04
Vydavatel: Sony BMG
Měl jsem štígro, že sem ty týpky zblejsnul
na vlastní kukera. Teda jeden bakelit byl jinej, tehdá ve Fabricu byl Wimbish místo Skillingse, ale rafani jsou oba, žádný mejdlíčko. Si piš, byla to palba. Tohle cédo, "Live From CBGB's", už nějakej pátek voddychovalo v archivu (šestnáct roků!) a je to taky šrumec parádní.
Living Colour měli tehdá po "Vividu" našlápnuto, rotovali na MTV jako větrák a zlatý gramec za "Cult Of Personality" se jim blejskal u bidla. Koncík v klabu CBGB's byl na domácím poli v New Yorku - jinak víme, že tohle šapitó je když ne punkýšskou Mekkou, tak přinejmenším Medinou.
Však též LC po punkersku vysmahli taky Špatný mozky ("Sailin' On") a namoč brko, těch stylů, co plejou, bylo a je neúrekom, rock, jazz, funky, blues a metla (ale samosebou bez blonďatých žežuliček a podobných HM krávovin, vždyť voni byli vždycky raději přes politiku a trudný život na štráse a škrábali "Votevřený psaníčka landlordovi").
Living Colour mají průraznost amoniaku a hravost malejch harantů. Celou kumpanii volantuje
Vernon Reid, cáklý po-e-ta šesti strun, ale všichni čtyři sou muzikanti výraznější než chcanky na sněhu, vo tom žádná.
Z prvního elpíčka "Vivid" sypou jen čtyři tracky (odpalujou největším hitem "Cult Of Personality") a až šest brambor je z druhé fošny "Time's Up", co tenkrát ještě byla na houbách. Můžem to mít na háku. Jedno, jestli vyšívají hendrixoviny ("Soldier's Blues") nebo se vymazlují s hispánskými rytmy ("Solace Of You") a trhají repráky při "Funny Vibe" nebo u úplnýho konce hrajou skoro slaďák "Little Lies", je to ámosovina pro kolegy vod mašin a špica pro lidi s ušima. Do kilobajtů je to zapsaný vořechově a nějaká ta vazbička zkraje musí bejt, to se nedá svítit. Jinak by to nemělo ten vrchovej živej kolor.
Placka "Live From CBGB's" a hlavně teda slušně vohulená, to je jiná machorka, žádnej prefabrikát ublbákovanym navrch, nemusíte strkat řiť do kouta. Bylo to pět dní před Ježíškem '89, ale v tom klubu tutově bylo horko jak ve vejfuku. Pestrej koncík s tvrdostí kovadliny, má to názor a je to frajeřina.
Vernon Reid prý tomu řáckýmu přístupu
Living Colour k muzice říkal WTFF - "What The Fuck Factor". Vodpřísáhnu na svý drtiče mrazu - voni zahrajou úplně všecko a slabší nátury z těch černých démonů zcepeněj! Hele Sony, nemáte v té svojí káči ještě nějaký další fleky?
P.S.: Dikas za žuchnutí Šmírbuchu.
You know who you are.
-
?! (haha bimbi, 02.03.2005 00:16) Reagovat
těžce neformální recenze, ale nějak mi to moc nesedne...radši čitelně podaný informace než luštit autorův "květnatej" styl
-
No newim ... (Robert, 02.03.2005 00:53) Reagovat
Ať se na mě nikdo nezlobí, LC mam taky dost rád, ale autor týhle recenze mi přijde, jako rádody "cool týpeq", kterej "jakože samozřejmě kurwa ví, wo co tady gou a ví to do prdele hodně dobře" ... jestli mu není -náct (což by byl jedinej důvod ke shovívavosti), tak teda potěš ... :-) ale jinak album je fakt good .-)
-
Ale proč ne?! (ultralunt, 02.03.2005 08:58) Reagovat
Ten květnatej styl JE cool a k desce Living Colour SEDÍ. Trošku michal nanoru, ale jinak v pohodě. Kdo je línej číst, pro toho je tu přece číselný hodnocení:-)
-
Znamenitá recenze (Josef Marchek, 02.03.2005 09:45) Reagovat
Po povrchním, jakoby falešném, ale funkčním prvním dojmu, že jde o jakési iluzionistické kejkle, pozorný čtenář z neobvyklých slupek slov vykouzlí jejich skutečné významy, jež svědčí o jazykové protřelosti a odborné fundovanosti recenzenta. Nečekané vybočení z hlavního proudu standardizovaných textů a stylů recenzí je příjemným a nápaditým zpestřením. Nejde přitom o pouhé kolorování, ale o přehlídku opravdových živých barev, adekvátních k samotným Living Colour. Dovedu si představit poslouchat zmíněné CD a pročítat si přitom řádky této recenze. Jistě nevšední zážitek z jednoho i z druhého.
-
skvělá recenze! (karel, 02.03.2005 13:59) Reagovat
ad robert a haha bimbi: zrovna z vás musí mít pan recenzent radost. taky mě potěší každá potrefená husa, když už si chci z někoho dělat prdel. jinak s hodnocením living colour moh trochu přitlačit na pilu, takhle to podle počtu bodů vypadá, že s l.c. snese srovnání i taková aneta langerová a to je opravdu úplně jiná liga.