-123 minut exhibovali na koncertě v Brně

V loňském roce absolvovala kapela -123 minut turné v sestavě rozšířené o hráče na klávesy, saxofon a perkuse. Toto seskupení, nazvané XL, mělo něco do sebe. Všechny tři uvedené nástroje do písniček minut skvěle zapadly a -123 minut se tak předvedli v jiném, řekl bych jazzovějším kabátě. Ač to byla vynikající vystoupení, zdálo se mi, že původní členové Bína, Janáček a Vajgl se musí ve svém hraní trochu krotit, aby hosté dostali prostor. Zkrátka mi přišlo, že největší síla minut je právě to, když hrají ve třech. Proto jsem se těšil, že v Brně 24. února zase uvidím kytarovou exhibici a uslyším skvělý, nadupaný sound skupiny, která se svou hudbou slaví úspěchy nejen v Česku.

Ač jsem na koncert dorazil čtvrt hodiny před avizovaným startem, v sále ještě probíhala zvuková zkouška. Začátek se tedy protáhnul o snesitelných dvacet minut. Pak už se na podiu objevil baskytarista Frederik Janáček, bubeník Martin Vajgl a vzápětí i frontman kapely - Zdeněk Bína, a pustili se do hraní. Čekal jsem, kdy uslyším některou z písní z první, mé nejoblíbenější desky "Shooba Dooba", a dočkal jsem se zanedlouho vynikající "C'mon Back", která však z tohoto alba byla jedinou. Dále zazněly například "I See You Shine", "Hey Son" a "Mojo Bride" z alba "Try" nebo "Amy" a "Unfair Chess" z "Home". Sólové exhibice jsem se dočkal téměř v každé z nich. Většina songů tak byla natáhnuta na délku šesti až osmi minut a musím se přiznat, že občas už mě (jinak výborně technicky zvládnutá) Bínova kytarová extempore trochu nudila. Naštěstí přišlo probuzení v podobě skvělého hitu "Seven Ways To Heaven", který všechny dostal pořádně do pohybu. Frontman toho zrovna moc nenamluvil, spíš jen často opětoval hutný potlesku slovy "Díky moc, jste nejlepší" a provolával jeho oblíbený pokřik "Shooba Dooba". Někomu mohlo uniknout, že zazněly i písně, které na žádném albu Minut nejsou. Třeba je najdeme na nové desce, kterou se kapela chystá natáčet, necháme se překvapit.

Když se -123 min. začali loučit, přišlo mi, že byl koncert dost krátký, ale při pohledu na hodinky jsem zjistil, že "smažili" přes hodinu a půl. A to se ještě na podium vrátili. Pár lidí okolo mě vykřikovalo: "Break Time", a tak na sebe Bína s Janáčkem a Vajglem kývli a spustili právě tuhle vypalovačku, která patřila z celého koncertu k těm nejlepším. Nakonec publikum kapelu vytleskalo ještě podruhé a tentokrát už opravdu naposledy. Pokud bych měl koncert zhodnotit, je myslím škoda, že se -123 min. neomezili s hudební exhibicí pouze na pár songů a natahovali téměř každou píseň. Nezbyl čas na skvělé hity jako "Try", "Lethal Lullaby" nebo "Holes", které jsem od Minut rozhodně čekal, a z prvního alba mě pouze jediná píseň také neuspokojila. Jinak to bylo samozřejmě vystoupení dobré a pokud příště pánové své sólové choutky trochu umírní a zahrají i tyto protentokrát opomenuté písně, potom budu nadmíru spokojen.

-123 min., KS Omega, Brno, 24.2.2005