Přístupy vydávajících firem k publikování soundtracků mohou být a bývají dost různé. V naprosté většině se ovšem setkáváme s oddělenými CD nosiči s dost okleštěným bookletem, zahrnujícím jen ty nejzákladnější informace. Ty se pak prodávají zpravidla úměrně diváckému ohlasu filmu. Tak tomu bylo doposud. Tým, který stojí za úspěšným loňským biákem "Mistři", přišel s myšlenkou takřka revoluční, přitom vzhledem k nijak výrazným nákladům nejen obsahově poutavou, ale i obchodně efektivní.

Nápad je prostý - do krabičky k DVD verzi filmu přidat ještě CD se soundtrackem. Z balíčku, který držíte (dodejme, že za velmi příznivou cenu) v ruce, se stává něco jako fanouškovská fetiš. Dokonale zmapovaný a propracovaný projekt zahrnující spoustu "podprojektů", vše spojené jen jediným jmenovatelem, fenoménem "Mistři". Samotný film zabírá přepočteno na čas i datový obsah jen relativně zanedbatelnou část. Vedle něj tu narážíme na krátký film o filmu (velmi vydařený, často vtipnější než samotný snímek), samostatné rozhovory s tvůrci a herci, vystřižené scény, scénáře, fotografie, profily tvůrců, reportáže z natáčení... jednoduše cokoli by vás mohlo k filmu napadnout (třeba i starší krátkometrážní snímek z překryté tvůrčí dílny Geisler - Tuček - Najbrt "Kinetická encyklopedie Všehomíra: Láska"). Z hudebně zaměřených příspěvků na nás čeká svérázná "Mrazivá klavírní kompozice Mistři inspirovaná zážitky z natáčení" - několikaminutový umělecký výstřelek jednoho z hlavních protagonistů Jana Budaře a bezmála hodinový soundtrack.

Zvuková stopa k "Mistrům" je z těch, které by si zasloužily povýšení z pouhého doplňku na samostatný a svébytný umělecký počin. Je pravým opakem "pulpfictionského" modelu, tedy poskládání již existujících písní z různých zdrojů propojených údernými filmovými citáty. Hudbu k "Mistrům" dělal na zakázku jediný člověk - Petr Marek alias "Muzikant Králíček". Když už tu citujeme modely, pak má tento mnohem blíže k hudbě Neila Younga provázející "Dead Mana".

Hudbu při sledování "Mistrů" (respektive krátké útržky původních stopáží tracků) vnímáme jen podprahově, nevědomky, přitom ale velmi cíleně posiluje naše momentální dojmy, nálady a pocity. Až překvapivě podobně funguje pak i sama o sobě, bez obrazového vjemu. Je srovnatelně syrová, nekompromisní, pocitová a cynická jako atmosféra celého snímku. Laděná je do undergoundového tanečna, převažují tedy hutné předprogramované rytmy, hlasové smyčky, ale i živé kytary, baskytary, klávesy či housle. V písních se nezpívá (nepočítáme-li dvě výjimky - otevírající, uhrančivě rozladěnou českou "Hymnu" a krátkou "Ziegeho píseň"), jedná se zpravidla o několikaminutové atmosférotvorné plochy. Vrcholem, který k minimálně intenzivnímu podupávání svede i ty, co CD poslouchají jen kulisově, je strhující desetiminutová "Nemohu přemýšlet, když mě rušíš".

Balíček "Mistři" o třiaosmdesáti minutách filmu, sto minutách bonusových materiálů a se separátním hodinovým soundtrackem je jednoduše jedinečný. Je to nápad, který u nás minimálně v mediálně propagovaných oblastech nemá obdoby. Důležitý je také svou kompaktností - sdělení i nadhled nad vykonaným dílem, které jsou v různých úhlech pohledu společné všem zpovídaným tvůrcům a účinkujícím, doslova číší i ze všech přilepených "podprojektů". Je vyčerpávající obsahem, konzistentní formou, přitažlivý svým tématem. Filmaři i hudebníci by ho měli mít povinně ve svých učebních osnovách, není důvod, proč by se podobná péče nemohla věnovat většině vydávaných snímků. Nota bene, když obchodníci z obou oblastí budou další podobné projekty jistě rádi podporovat.

CD a