Už je u Rolling Stones zvykem, že jakmile jedou turné, vzápětí následuje i jeho živý záznam, ať už v podobě jednoho nebo dvou CD. Po vydání výběru "Forty Licks", které doprovodili světovým turné, ovšem vydali nejdříve naprosto excelentní 4DVD "Four Flicks", které bude jen těžko překonatelné. Živý záznam na audiu tak na sebe nechal čekat až do letošní zimy. Album, na kterém najdete dva naprosto odlišné disky, Stouni nazvali "Live Licks".

Jak jsem již napsal, "Live Licks" obsahuje dva stejně červené disky, které jsou ale při poslechu téměř neslučitelné. První CD je to hitovější, zde si Rolling Stones odbyli tu známější část, která snad nemůže chybět na žádném turné. Vše startuje "Brown Sugar" a pokračuje přes "Paint It, Black", You Can't Always Get What You Want", "Angie" až po "(I Can't Get No) Satisfaction". Snad kromě "Happy" je zde vše, co by se dalo očekávat, ale přesto je zde i jedno nemalé překvapení. V "Honky Tonk Woman" se ke starým bardům přidá ještě výborná Sheryl Crow, což je spojení pro mě velice neobvyklé, ale jak je slyšet na tomto CD, vůbec ne špatné, spíše naopak.

Druhý červený kotouček je, co do složení, již o něco zajímavější. Rolling Stones zde zalovili v šuplíku (a nejen v tom svém) a vytáhli na světlo světa pecky, které již dlouho nikde nevyšly nebo které by od nich asi málokdo čekal. Asi největší darda je standard "Nearness Of You", kterou naprosto otřesně zpívá Keith Richards. Opravdu musím říct, že horší verzi téhle klasiky jsem snad ještě neslyšel. Nicméně to je taková černá vrána mezi bílými. Výborné věci jsou k slyšení již od počátku v "Neighbours" z alba "Tattoo You" s výborným saxofonovým sólem nebo hned následující "Monkey Man". Asi nejzajímavějším počinem je bluesová klasika BB Kinga "Rock Me, Baby", která se povedla asi o sto procent lépe, než "Nearnes Of You". Ani druhému disku ale nechybí klasické hitovky Stones. Za ty největší zmíním alespoň skvělou "The Beast Of Burden" nebo "Can't You Hear Me Knocking". Za zmínku stojí i bonbónek na úplném konci, kde si Stones střihli snad jednu ze svých největších klasik z dob klasického rokenrolu "Everybody Needs Somebody To Love". Jak samotní Rolling Stones, tak i Mick Jagger coby zpěvák se v ní šest a půl minuty doslova překonávají.

Těžko posuzovat "Live Licks" hlavně po vydání "Four Flicks", které poslední tour zmapovalo opravdu důkladně. Nicméně pokud se nechcete na Rolling Stones dívat a stačí vám pouze audio, pak "Live Licks" jistě nebude špatná volba. Také již díky výbornému zvuku a výborné atmosféře celého alba, i když mám pocit, že druhé CD je v tomto ohledu na tom trošku lépe. Přece jen je znát, že Rolling Stones spíše baví hrát starší zapomenuté písničky, než již několiksetkrát ohrané pecky typu "Start Me Up".