"...není nad to, když se sejde několik opravdu dobrých zpěváků" zní podtitul tohoto alba a já jím začal jednak proto, že poměrně trefně vystihuje náladu, která na koncertu panovala a čiší i z desky, jednak jsem neodolal možnosti začít recenzi malým písmenem. Desátého března 2004 byla pražská Lucerna opravdu našlapaná a Divokej Bill, respektive jeho členové, si koncert užívali se vším všudy. Věta: "Není nad to, když se sejde pět (sedm, deset) dobrých zpěváků" zní z cédéčka opravdu mnohokrát a často je jen úvodem pro další vtípky, kterými muzikanti návštěvníky koncertu častují. Občas si skákají do řeči, občas některé hlášky vyzní trochu do ztracena, ale každopádně je evidentní, že se všichni velice dobře baví. A jak to vypadá po stránce muzikantské?

Sedmnáct písní bych se nebál nazvat takovým jako best of doplněným o pár dalších drobností, například o vynikající "Parní stroj", zahraný a zazpívaný souputníky z formace Medvěd 009. Vše je hráno a zpíváno s obrovským nasazením (jak už je u koncertního Billa zvykem) a "Svatou pravdu","Znamení" nebo "Plakala" si prostě nejde s tímhle cédéčkem nezpívat, nebo alespoň nepobrukovat společně s podupáváním do rytmu. Sborový zpěv je poměrně silná stránka Divokýho Billa, byť se nejedná o žádné složité vokály a je spíše vyznávána varianta unisono. Ale energie z toho tryská obrovská.

Hostů bylo na koncertě povícero, leč kromě Medvěda 009 ostatní příliš nevychutnáte, neboť jejich příspěvky vlastně vůbec nerozeznáte (pokud tedy nemáte perfektně v uchu třeba styl, jakým sóluje na kytaru Matěj Homola a nepoznáte ho bezpečně mezi stovkou jiných kytaristů). Výjimku tvoří jedna sloka odzpívaná Lou Fanánkem v písni "Bohužel". A kdybyste snad nerozpoznali jeho hlas (což není možné), tak samozřejmě nezpívá o ničem jiném než o staré dobré Kovárně. Každopádně všichni účinkující, kteří nejsou v sestavě Divokýho Billa, zapadli do atmosféry večera dokonale a mají svoji zásluhu na tom, že nahrávka šlape od začátku do konce.

"Lucerna" je živé album, které nepřináší žádné extrabuřty ohledně překopaných aranží, technicky náročných muzikantských výkonů či pěveckých exhibic. Je ale neskutečně našlapané a energie z něj sálá každým tónem. A to je důvod, proč rozhodně stojí za poslech, pokud se tedy zrovna nepotřebujete hudbou uspat.