Vně i uvnitř průměr, a to doslova

10.11.2004 14:00 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Slovenská nu-metalová parta Desmod vydala nedávno čtvrté album "Skupinová terapia", které opatřila eroticky primitivním vnějškem a upnutým, příliš chladným vnitřkem. Má to vše, co si melodický metal žádá, ale znáte to - řemeslo je věc jedna, procítěnost druhá.
5/10

Desmod - Skupinová terapia

Skladby: Aby bolo jasné!, ...na tebe závislý, Zemný plyn, XY, Pár dní, Hodiny, Ranné správy, Bubny bubnujú, Niečo medzi tým, Poviem ti len..., Kóma, Nezmysly, Playstation 2, bonus - Desmod vs Prelud, Všetko im prejde (remix Slobodný)

Autor je redaktorem iDNES.

Celkový čas: 46:50
Vydavatel: BMG
Se slovenskými Desmod je potíž. Nevím, opravdu nevím, kam je zařadit. Jsou to srandisté, anebo myslí vážně celý ten nu-metalový kolotoč, který kolem sebe roztáčejí? Já vážně váhám. Viděl jsem je na koncertě, poctivě poslouchal jak novinku "Skupinová terapia", tak předešlý "Derylov svet", opět si rekapituloval náš rozhovor. Výpravná kritičnost ubyla, káravým ukazováčkem Desmod vyhrožují méně než před dvěma roky, zato se více ukazují s dívkami, láskami, komplexy a touhami. Na jedné straně emotivně pějí, že všechno těžké se poddá, "tak jako vietor, čo nafúka prach do mojich očí a vyryje vrásky", na druhé opatří "Skupinovú terapiu" levným, lascivním, neumětelským a téměř amatérským obalem. Cítíte ten rozpor - vážné verše vykreslující strasti života a teenagerský úlet? Tím je čtvrtá deska prodchnuta.

Start "Skupinové terapie" rozhodne otázku, zda se Desmod hudebně posunuli tam, či onam. Neposunuli. Těžko byste hledali příznačnější skladbu, než je otvírák "Aby bolo jasné!", píseň krystalicky vyjadřující, co Desmod dělají za muziku. První vteřiny patří klávesám, pak se přidá střednětempová rytmika a ostřejší kytary, v pozadí odvádí špinavou práci DJ Frankie. A samozřejmě nemůže chybět Kuly, výtečný zpěvák, který by se svým hrdlem mohl dělat slušnou kariéru především v muzikálové branži. Je to ale právě on, kdo dává Desmod falešnou tvář - jeho sytý, výrazný, profesionálně bezchybný hlas prostě k nu-metalu nesedí. Zvláště tehdy, když zpívá o rozmarech mileneckých vztahů, jimž propůjčuje nevěrohodnou vážnost. Jak už tomu ale bývá, mínusy jsou zároveň plusy, jinými slovy: dobrý zpěvák není nikdy na škodu.

Skutečný problém ale není to, jestli Kulymu uvěříte sebezpytování, anarchistické sklony či intelektuálskou nahněvanost, nýbrž fakt, že hudba Desmod je zoufale stejná. Stejná jako "Derylov svet", stejná jako stovky jiných nu-metalových popíků. V těch třinácti písních není sice žádný vyslovený průšvih, jenže celé to působí ohromně vykradeným a příliš uhlazeným dojmem. Možná to je pozitivum, možná ne, ale Desmod jsou v první řadě řemeslníci, sice šikovní, avšak pořád řemeslníci. Vědí, jak sestavit pecku, aby měla chytlavou melodii, vyvážené aranže, úderný referén. A do toho skvěle zapadá i Kulyho projev. Zkrátka, "Skupinová terapia" je tak nějak umělá. Nepromlouvají z ní emoce, je přesná jako dálnice a jako ta také utíká stále rovně, bez překvapení. A to si potom říkáte, že brněnská D1 je zlatá, vždyť na ní vás každou chvíli zaskočí nějaká zácpa a havárie.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY