shop.musicserver.cz

Ať si nebe počká

Vydáno: 02.11.2004 05:00 v sekci Recenze - Luboš Svoboda | foto: facebook interpreta

Karel Plíhal konečně dotočil dlouho vypiplávané a ještě mnohem déle slibované album složené z raných písní Josefa Kainara. Nazval ho "Nebe počká". A boduje, jazzuje. Že se mu deska báječně povedla, to dokazuje naše nadšená recenze.

9/10

Karel Plíhal - Nebe počká

Celkový čas: 55:58

Skladby: Děvče mi usnulo, Bázlivá, Trochu v hlavě mám, Miss Otis lituje, Já vrátím se zpátky, Sedávám na domovních schodech, Mám křivej nos, Odcházím z domova, Harfy v nebi, Železniční most, Peníze z nebe, Pomalu plyne proud, Odjakživa mne to vábí, Blues o žízni, Deštivý den, Imperial Blues, Švadlenka, Mrtvý vrabec, Starý muž, Kučeravý listonoš, Černá kára, Diga Diga Do, Nebe počká

Vydavatel: EMI

"Snad není to věc vyloučená
potkat pana Diogena
říct mu do chlupatých lýtek
nechals pípu otevřenou
vytekl ti nábytek."

Zatímco přání Josefa Kainara navštívit mudrcovo skromné obydlí je pouhou představou sloužící ke komickému zakončení písně "Odjakživa mě to vábí", Plíhalova touha potkat mladého Kainara, ne jako budoucího autora prorežimní poezie, ale jako po kavárnách a barech hrajícího kluka s kouzelným pohledem na svět, má kořeny mnohem hlubší. Už od koncertní "Takhle nějak to bylo" (1992) na každou desku propašoval alespoň jednu jeho píseň, hranou jako vlastní. Ještě před vydáním "Kluziště", tedy někdy koncem devadesátých let, pak sem tam utrousil pár slov o tom, jak by rád natočil celé album složené jen z Kainarových písní. Spolu s tím si také musel postěžovat, jak obtížné to při jeho perfekcionismu a úctě k autorovi bude. Přiznám se, že tou dobou mě opravdu nenapadlo, že už obchází pamětníky a pátrá po předválečných nahrávkách jazzových standardů, které ve čtyřicátých letech básník textoval. O překladu nebo přebásnění tu většinou mluvit nelze, někdy znal pouze název nebo téma, které pak svou dravou imaginací rozvinul.

"Pane strážníku
ta trocha povyku
to nic není
to mívám ve zvyku."

Mezi životopisnými daty obou pánů kromě společného rodiště v Přerově žádné velké paralely nenajdeme. Karel, pokud vím, ani neopakoval dvě třídy střední školy, ani se nepostřelil při sebevražedném pokusu. Zato umělecky byl asi básník písničkáři už od mládí větším vzorem, než by asi doteď kdekdo tušil. Jsou si blízcí ve své podobně čisté písňové poetice, v náladě navozované bez špetky patosu nebo klišé, ve způsobu, jakým zamlouvají nevyčnívající slovní vtípky, v neotřelých rýmech, v citlivosti s jakou přistupují k intimním i obyčejnějším tématům, zjednodušeně řečeno tím, co dělá z nadaného člověka s bohatou fantazií básníka.

"Sedávám - svou kytaru v klíně
zpívávám - pomalu a líně
neznámá blues hlasem zastřeným
z komínu stoupá dým."

Upřednostnit texty nad ostatními složkami, to je jeden ze záměrů, s nimiž bylo album vytvářeno. A tak zatímco jeho parťák Nohavica se obklopuje čím dál více muzikanty, nahrál Plíhal "Nebe počká" jen a pouze s kytarou. Svůj nenapodobitelný herní styl trošku umačkal, aby udělal místo, pro účely tohoto projektu nadřené, bluesové a jazzové hře. Výsledek je jako (jak postupně s narůstajícím zděšením zjišťuji) vše na této desce prakticky nepopsatelný. Pro poslech vlastnost úžasná, pro nějaké pitvání, jehož byste tu měli být svědky, nikoliv. Snad každá nota v doprovodech musela být promýšlená, ostatně Plíhal se v rozhovoru pro MF Dnes přiznává, že pro zachování jednoduché čistoty alba vyházel několik složitě hledaných sól. Často zmiňovaná a vždy kladně hodnocená je účast Zuzany Navarové, jejíž přirozeně sdělný zpěv oživuje asi pětinu alba. I já mám její hostování za velmi přínosné.

"Tak si můj milý pamatuj
mám-li býti anděl tvůj
musím být na tebe zlá a přísná
jak strážný anděl má být."

S některými aranžemi Plíhalem již dříve nahraných písní (je jich tu cekem pět) se mi přesto nesžívalo nejsnadněji. K nepoznání je "Imperial blues" doprovázené pouhou ozvěnou akordu, snad snaha napodobit akustiku dlouhé prázdné hotelové chodby. Druhá část slavné "dvojpísně" "Děvče mi usnulo-Bázlivá" má výrazně deformovanou celou rytmiku skladby... Nemá ale smysl se dohadovat, která verze je lepší. V rozmanitosti, ne jednotě, je síla.

"Kde tu drzost vzít
a dopis otevřít
když vím že obálka se nikdy nezahojí."

V "Nebe počká" se unikátním způsobem spojily osobnosti obdivovatele a obdivovaného a vytvořily něco, co dalece přesahuje rámec nějaké pocty umělci nebo osobního dokumentu. Snad ničím se nepodobá v sedmdesátých letech vydané kainarovské kompilaci "Obelisk". Je černobílým, pro Plíhala uskutečněným, pro posluchače právě prožívaným, snem. Přesně to vystihují slova pana Kainara "Některý sny se jen zdají, jiný jdou hlouběji." Neuměle jsem se vám snažil naznačit, do které kategorie tento patří. Přinejmenším doufám, že vás tato mizerná recenze uspala natolik, že už se těšíte do postele. Jasně, že s Plíhalem a Kainarem. Jejich malé nebe na vás čeká.

  • Nelíbí (Karel Mašát, 02.11.2004 13:23) Reagovat

    Pro mě je naopak toto album trošku zklamáním. Nedokážu to vyzvětlit, ale tímto albem se stal Plíhal pro mé uši příliš intelektuálním, příliš dokonalým. Vždy se mi líbila jeho schopnost hrát si s jazykem českým, to zůstává, ale líbili se mi i krásné melodie, které nebyly tak vypočítavé a tak na efekt jak je to u tohoto alba. Prostě to co je nadřené, podle mého názoru nikdy nebude tak pěkné, jako to co je přirozené, což u Plíhala vždy bylo. No naštěstí jsem vyjímka, tj. všechny recenze jsou velmi pozitivní a lidem se to snad bude líbit, album je to slušné, ale porovnám-li to např. s naplněním očekávání u Bratrů Ebenů a jejich nového alba, tak Plíhal hodně zklamal.

  • Pane Mašáte... (Dušan Vainer, 05.11.2004 09:36) Reagovat

    ...jste trochu mimo. Melodie na tomto albu nejsou Plíhalovy. Nejsou ani Kainarovy...jsou to jazzové standardy, které Kainar přebásnil. Poslechněte si toto album víckrát a určitě objevíte neznámé světy...
    S úctou Dušan Vainer

  • Souhlasím s recenzentem (Honza Hučín, 24.11.2004 13:53) Reagovat

    A to i v detailech jako názor na Bázlivou apod. Jediný rozdíl je ten, že jsem v Hodnocení desek na Ifolku (desky.ifolk.cz) dal desítku.
    Viz též http://suplik.petnik.cz/index.php?cl=275

  • Ne ani tak ke článku... (Štěpán Třík, 24.11.2004 15:07) Reagovat

    Musím uznat, že hudební provedení je velmi inspirující a deprimující současně. Jen tak na několik poslechů se to prostě zahrát nedá - jak by si konzument Plíhalových písní vždycky přál. Ale nemyslím, že by p. Plíhal chtěl kytarovou veřejnost tímhle ohromit (a ochromit). Nabídl to, co se mu líbilo a líbí, jak to vidí on. že někdy vydá opět sám sebe na CD slíbil v nějakém rozhovoru.

    *Stepus *

  • Nádhera (Honza, 08.04.2012 21:21) Reagovat

    Nádherná deska. Nemám slov

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Mad Velvet - The Dreamshape Mirror 8/10
Recenze: Pro Mad Velvet, boční projekt frontmana Madhouse Express, se nahrávka "The Dreamshape Mirror" stala svobodnou laboratoří Rok 2024 byl pro Madhouse Express dobrý. Poctivou koncertní aktivitu završili velkolepou oslavou desátého výročí založení a k tomu stačili vydat rovnou tři videoklipy. Do toho všeho si ještě frontman Maxmilián Hruška - coby Mad... čtěte zde
Vydáno: 08.01.2025 08:00 v sekci Recenze
Roxette - Crash! Boom! Bang! (reedice 2024) 8/10
Recenze: Roxette vzpomínají reedicí desky "Crash! Boom! Bang!" na doznívající zlaté časy Zatímco se pomalu chystá minimálně koncertní comeback kapely, Roxette společně s vydavatelstvím nezapomínají ani na svou minulost. V roce 2021 vyšlo po třiceti letech v reedici album "Joyride" a na konci roku 2024 došlo po té samé... čtěte zde
Vydáno: 07.01.2025 08:00 v sekci Recenze
Saint Etienne - The Night 8/10
Recenze: "The Night" Saint Etienne přináší zvukomalbu intimity konce dne Jedenáctá řadovka Saint Etienne "The Night" je zvukový experiment, jenž se odehrává v momentech zahalených tmavou nocí, v přesně nespecifikovaný čas. Svým způsobem jde o hudební báseň, jež se noří do ambientních iterací a nikam... čtěte zde
Vydáno: 06.01.2025 00:00 v sekci Recenze
Karel Vepřek - Písně ze dvora krále Magora 9/10
Recenze: Karel Vepřek se na albu "Písně ze dvora krále Magora" dokázal obdivuhodně napojit na básně Ivana Martina Jirouse Písničkářský samorost Karel Vepřek se k tvorbě českých básníků coby podkladu pro své písně obrací docela často. V minulosti zhudebnil texty Bohuslava Reyneka (věnoval mu skvělý počin "Blázen jsem jen ve své vsi"), Jiřího... čtěte zde
Vydáno: 05.01.2025 10:36 v sekci Recenze
Doechii - Denial Is a River 8/10
Video: Nová královna rapu? Doechii v řízné "Denial Is a River" ukazuje všechny své přednosti Jestli se v loňském roce rozzářila na ženském raperském nebi nějaká skutečně výrazná hvězda, pak to dost určitě byla Doechii. Tato nadějná rapperka z Tampy, která loni vypomohla i Katy Perry na jejím singlu "I'm His, He's Mine",... čtěte zde
Vydáno: 04.01.2025 08:47 v sekci Audio / Video | Video
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Marie Puttnerová natočila poctu Zuzaně Navarové. Album "Zelená oblaka, růžové stromy" vyjde v polovině prosince (09.12.2024 17:11)
- Nejvíc nej: "ČESKÝ SLAVÍK NIKOHO NEZAJÍMÁ!" 10 nejčtenějších článků roku 2023 (01.01.2024 19:45)
- Hudba v tisku: Kniha "Nohavica (a jeho naše malá válka)" ukazuje nečernobílý vztah muzikanta s StB (10.10.2023 17:00)
- Naživo: Nohavica uchvátil Benátskou! v dešti, Střihavka se "Zemí vzdálenou" zklamal (31.07.2023 16:33)
- Audio: Jarek Nohavica a Pokáč v duetu "Vzpomínáš, co zpíval John" hodnotí množství zloby na internetu (22.10.2022 11:47)
- Naživo: Rap, reggae a hlavně písničky. Jaromír Nohavica okouzlil Festivalpark v Hradci Králové (03.09.2021 21:59)
- Fotogalerie: Jaromír Nohavica hrál v Hradci Králové básnicky, ale i s humorem (03.09.2021 21:24)
- Koncertní Léto v parku ve Festivalparku v Hradci Králové pokračuje až do září, přijede Nohavica i kapela Jelen (31.07.2021 08:31)
- Jaromír Nohavica naděluje: k MDŽ nabídne sedm speciálních online koncertů (03.03.2021 18:27)
- Favoritkou Cen Anděl je se čtyřmi nominacemi Lenka Dusilová (01.03.2021 10:36)

ALBUM TÝDNE 01/2025

Saint Etienne
The Night

Jedenáctá řadovka Saint Etienne "The Night" je zvukový experiment, jenž se odehrává v momentech zahalených tmavou nocí, v přesně nespecifikovaný čas. Svým způsobem jde o hudební báseň, jež se noří do ambientních iterací a nikam nechvátá, naopak nechává naplno vyznít daný okamžik. Jen nezapomeňte vždy zhasnout.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 19.01.
The Music of the Wall in Concert (Kongresové centrum, Praha)
Ne 26.01.
G-Eazy (US) (Forum Karlín, Praha)
Pá 31.01.
Lisa Gerrard & Jules Maxwell (US) (Kongresové centrum, Praha)
So 01.02.
Pantera (US) (Ostravar Arena, Ostrava)
Út 04.02.
Royal Republic (SWE) (SaSaZu, Praha)
So 08.02.
Silent Planet (US) (Rock Café, Praha)
Čt 13.02.
Alessandra ( (Roxy, Praha)
Pá 14.02.
Marilyn Manson (US) (Starez Aréna Vodova, Brno)
Pá 21.02.
Ericdoa (US) (Rock Café, Praha)
So 22.02.
Bullet For My Valentine (UK) + Trivium (US) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Prince Justin Bieber Ewa Farna Coldplay Lady Gaga Linkin Park Madonna Lucie Vondráčková Beyoncé Karel Gott Queen Vypsaná fiXa Viktor Sheen Kabát Mirai Lucie Ed Sheeran Pink Floyd
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe