Dvojice Alexander Pall a Andrew Taggart, která The Chainsmokers tvoří, si několika hity na začátku kariéry vytvořila mustr, podle kterého jede už na třetí desce. Téměř stejné tempo, klavír, elektronika, zpěvný refrén a je vymalováno. Ale zatímco v rádiích to při jednotlivém singlovém dávkování může fungovat, na ploše celého alba ne. Oba DJové to pravděpodobně vědí, protože už podruhé jejich řadovka vznikla jako sbírka singlů, z nichž šest zveřejnili postupně během roku a poslední čtyři přidali v den vydání celé nahrávky.

Pokud jste slyšeli byť jen "Closer", tedy jejich asi největší hit, vězte, že obdobně zní i celé nové album. Skladby rozhodně ničemu nevadí, ale ani si neříkají o opětovné přehrání. Z letargie člověka vytrhnou snad jen "P.S. I Hope You're Happy", kterou s nimi nahráli pop-punkoví Blink-182, a nečekaně i "Family", na níž se podílel Kygo. Alespoň ta totiž poněkud zrychlí rytmus. A opravdu silný refrén, který si říká o sborové prozpěvování, se Čejnsmoukrům podařilo napsat do "Who Do You Love" s 5 Seconds Of Summer".

"World War Joy" se může stát příjemnou zvukovou výplní na dojezdu po party. Ničím neruší ani nevadí, ale těžko to označit za velké výhody. Vždyť tvořit několik let stále stejné písničky už musí přestat bavit i samotné hudebníky, ne?