Janek Ledecký vydal poslední klasické řadové album "Ikaros" v roce 2005. I před ním měl od předchozí desky "Mít kliku" poměrně dlouhou osmiletou pauzu, kterou vyplnil psaním úspěšných muzikálů a také vydáním coverů "Na chvíli měj rád". V mezidobích pak ještě vydal doplněnou vánoční desku "12 vánočních nej" a nahrávku složenou ze spoluprací s kolegy z branže "Všichni dobří andělé".

Ta už vyšla ve stále ještě relativně novém vydavatelství BrainZone, a jak sám interpret tvrdí ve sleevenote nového alba, právě šéf Ladislav Vajdička má na svědomí tuto novou kolekci písní. Tým lidí kolem sestavili společně s Ledeckým opravdu silný. Od Karla Gotta si vypůjčil sboristky Dashu, Alenu Průchovou a Naďu Wepperovou, Chinaski zase dodali dechy v podobě Petra Kužvarta hrajícího na trubku a Štěpána Škocha na saxofon, třetí člen jedné z momentálně nejpopulárnějších kapel u nás, František Táborský, zase doprovodil několik skladeb na kytaru. Nechybělo ani Nosticzovo kvarteto, známé z Ledeckého vánočních turné.

Hlavní osoby u nahrávání však byli producenti Greg Haver a Honza Ponocný. Haver má na svědomí poslední nahrávku Chinaski "Rockfield", Ponocný je zase znám ze společného vystupování s Mekym Žbirkou, Ivanem Hlasem či jako one-man-band Circus Ponorka. Ve skladbě "Jestli to pomůže" se zase projevil Ledeckého syn Jonáš, který napsal hudbu, nahrál k ní většinu nástrojů včetně beatboxu a také ji zprodukoval.

Album jako takové je plné velmi solidně zvládnutého skladatelského i hudebního řemesla, dobrého materiálu, kterému chybí výkyvy směrem dolů, ale také více hitových ambicí a útoků na první signální soustavu. Z celé sady písní ční v tomto ohledu snad pouze singl "Já se vracím" a velmi podivným způsobem schovaná bonusová píseň "Náklaďák", která je na disku jako součást závěrečné "Bylo by dobré" a v bookletu je její text převrácen a začerněn tak, že je prakticky k nerozluštění.

Jinak Ledeckého skladatelský rukopis je nezaměnitelný. Dokonce natolik, že ve skladbě "Yes Yes Yes" je verš "a pak jen tak v polobotkách zaběhnout stovku za devět", což znalým připomene titulní píseň desky "Mít kliku", kde se také zpívá "stačí tak málo stačí mít kliku a stovku v polobotkách zaběhneš za devět". Typický zpěv s frajerskou manýrou a pražským přízvukem ("kalej, bráněj, učim, vracim") také nepřeslechnete a máte pocit, že zní úplně stejně jako před víc jak dvaceti lety na legendární placce "Právě teď".

Janek Ledecký je prostě jistotou, která své fanoušky nezklame ani tentokrát. Zvláštní pochvalu pak zaslouží fotografie a grafický koncept zpracování digipacku, který celé desce přišívá velmi zajímavý punc.