Pořád jsem si říkal, kdy už se to nějaké východoevropské kapele konečně podaří. V minulosti byly totiž kapely ze "socialistického tábora" na západě známé - když už je tam náhodou někdo znal - spíše svými mimohudebními aktivitami než hudbou samotnou, namátkou bych vzpomenul slovinské Laibach či české Plastic People Of The Universe. Ovšem to byly přece jen jiné kapitoly. I po pádu totality spíše mají úspěch folklórní či alternativní hudebníci. Ale pop? Jenomže - když mohou uspět interpreti ze Švédska či Islandu, tak proč ne třeba... z Lotyšska? Na konci ledna absolvovali své první britské turné a desku, o které bude řeč v následujících řádcích, má v celosvětovém katalogu mamutí gigant EMI.

Hned od počátku je jasné, že pětice má ráda britpop, vlivy Oasis, Blur, Pulp a dalších se nezapřou. Jejich písničky jsou milé, vyrovnané, melodické, svěží a neagresívní, prostě pohodové. Je v nich přesně to, co se ve většině českých rádií bohužel vyskytuje jako šafrán - příjemné, nevtíravé melodie, které ovšem nejsou hloupé ani podbízivé. Jednoduché, ale pěkně zaaranžované popové až poprockové písničky. Hned úvodní skladba desky mi okamžitě dala vzpomenout na to, co u nás hrají Colorfactory. A vůbec by mě mimochodem nepřekvapilo, kdyby je BrainStorm znali, protože ta malůvka, která je na bookletu, když otevřete krabičku, je z úplně stejného těsta jako logo filmu "Šeptej". Samozřejmě, že ne vše je úplně bezchybné, zpěvák, který si říká Reynard Cowper (s lotyšskými příjmeními by se v Anglii operovalo špatně...), se pohybuje v podstatě pouze v jediné hlasové poloze, některé syntetické rytmy jsou opravdu nenápadité až blížící se nudě, v některých písničkách chlapci balancují na hranici kýče. A místy ("She's My Love") ji i překračují. Naopak nejvíc jim sedí poloha nesentimentální, uvolněná a bezstarostná ( výborná "Space Detective Story" s nápaditým využitím zvuku akordeonu v závěru). Nebojí se zvolna přecházet od popu až k roztančenému indie rocku ("Kitten Who Did Not Want to Give Up"), aby jen o chvíli později opět rozvinuli koberec nesmírně uklidňujících melodií, prošpikovaných jednoduchými, nenápadnými, ale plně funkčními samply či tanečními rytmy.

BrainStorm jsou zkrátka moderní popová kapela, která sice necítí potřebu experimetovat, ale na druhou stranu ani slepě kopírovat trendy, a navíc má i laťku, pod kterou nemíní podlézat. Vzhledem ke všeobecně známé sebestřednosti a namyšlenosti britských hvězd pop music si tak mám důvod myslet, že pokud jim jejich bezstarostné hudební nápady vydrží, mohou to dotáhnout docela daleko.