Už po roce se kapela Republic Of Two odvážila vypustit do světa následovníka svého debutu "Raising The Flag", za který si právem vysloužila ocenění jako andělský objev roku. Je docela frajeřina, že "The End Of War" nepřišla na svět osamoceně, ale ve dvojici s remixovým/coverovým albem "United Flags". A ještě větší frajeřina je, že novinková kolekce za prvotinou v ničem nezaostává, naopak ještě rozvíjí to nejlepší z debutu.

Ze své loňské recenze bych mohl směle a beztrestně zkopírovat mnohé: o tom, jak to Burianovi s Růžičkou dohromady pěkně zní, o muzikantském a lidském souznění, o provzdušněném zvuku akustických nástrojů a o melodiích, jež se neschovávají za nánosy z elektronických cingrlátek, takže takto jen lehce přioblečené jsou mimořádně krásné. To vše platí i nyní a něco se lehce rozvinulo - trochu pestřejší a bohatší zvuk, třeba díky občasnému použití bicích nebo dívčímu vokálu (Kateřina Winterová v "Ravens"). Kouzelná je kombinace lennonovského klavíru s cellem ve "Fortune".

Co je zvlášť hodno ocenění, je velmi promyšlená a citlivá práce s dynamikou, která brání až přílišnému poklidu vedoucímu k případnému klimbání. Za vyvrcholení v "Directions" by se nemusel stydět ani Glen Hansard, titulní závěrečná skladba obsahuje velmi funkční vpád hluku do několikavteřinového ticha, atraktivní spodní napětí má v sobě nová verze písně "Shadows" (pamatujete na výbornou desku Southpaw "Heart Disk"?) a taková "Down The Hill" by se v kontextu alba dala označit za taneční kousek.

Závěrem ještě malé jazykové okénko (aneb náměty k přemýšlení) - docela by mě zajímalo, jak by hudba Republiky zněla s českými texty (aspoň jednu písničku, prosím, jen pro představu). A pánové, opravte si gramatické chyby v přiložené textové příloze v PDF, např. "bellow zero" nebo "I've heart enough".