Když se Enter Shikari ukázali v Praze naposledy, byl to bez nadsázky nezapomenutelný gig. Energie, že by Temelín záviděl, pot tekl proudem a pódium v Lucerna Music Baru nestíhalo odbavovat stagedivery. Do davu si tenkrát skočil také zpěvák Rou a se svým nástrojem(!!) dokonce i kytarista Rory. Jenže u těchhle týpků nikdy nevíte. Vždyť rok před tím jako předskokani The Prodigy nijak neoslnili a třeba loňský set na rakouském festivalu Novarock chlapci pohnojili úplně...

"Nějakejch sedm stovek," odpovídá mi u vchodu jeden z pořadatelů na otázku, jakou čeká návštěvu. Platících je nakonec sedm set osm, ovšem to podstatné na celé informaci je, že se po celou dobu dalo v sále dýchat, teplota se nevyšplhala do neúnosných výšin, nikdo po sobě nešlapal, a přestože opticky vypadal klub plně, poskytl každému dostatek prostoru pro vlastní taneční, skákací či jinak pohybovou realizaci.

O pohybovou realizaci ostatně nebylo nouze ani na pódiu. Rou byl sice na své poměry docela v klidu (to znamená, že mezi lidi neskočil desetkrát, ale jen dvakrát), zato zpěvák prvních předskokanů Letlive dělal bordel, jak se patří. Co na tom, že jejich produkce neměla hlavu (o patě nemluvě), být v moshpitu téměř skalpován šňůrou od mikrofonu se vám hned tak nepoštěstí. Druzí v pořadí, o mnoho čitelnější Your Demise, kteří před dvěma měsíci zahřměli na Rock For People, pak byli možná sami překvapeni, kolik lidí v publiku zná jejich texty.

Když se ke kombinaci trancových kláves a metalových riffů, coby základního elementu úspěchu Enter Shikari, naživo přidají téměř taneční melodie, pódiová dravost a charismatický frontman, o výsledku nemůže být pochyb. Jediný slabší moment - nepříliš zajímavý a technickými problémy narušený kousek "Destabilise" - si ES vybrali hned v úvodu a následujících pětasedmdesát minut už byla jedna velká trance-hardcorová jízda.

Neustálé pře o to, která z desek "Take Me To The Skies" a "Common Dreads" je lepší, neměly v Roxy vůbec smysl, jelikož naživo fungovalo úplně všechno. V průřezu obou nahrávek zazněly zběsilá HC vypalovačka "No Sssweat", metalcorem zavánějící a patrně nejoblíbenější skladba šikarů vůbec "Sorry, You're Not A Winner" a také novinka "Snakepit" z připravovaného alba. Že si ostrovní čtyřka tyká i s dub-stepem, demonstrovala "Zzzonked" a několik překvapivých meziher. A ty dva momenty aspoň-trochu-se nadechnout-a-otřít-pot-z-čela "Havoc A" a balada "Gap In The Fence"? Geniální nápad.

Pokud jste náhodou zapomněli, že jsou Enter Shikari vedle muzikantů také politicky a sociálně angažovaní, připomněl vám to Rou svým trikem s nápisem War Is Over. Byli u toho i John Lennon a Yoko Ono, tedy na tom tričku.

"Jak se kurva máte?" zahlásil Rou krátce před koncem. "Díky, kluci, kurva skvěle se máme!"