Hned úvodem podotýkám, že "The Final Countdown", největší hit Europe, jsem schopen poslouchat jen s největším sebezapřením anebo v natolik pozměněném podání, jak to kapela předvedla na vydařeném živém albu "Almost Unplugged". Na aktuálním koncertním záznamu "Live At Shepherd's Bush, London" (kde je kromě DVD v balení i CD) je tato hitová odrhovačka uvedena úplně poslední, protože to by asi někteří nostalgičtí fandové nevydýchali. Ale mezi námi, je to příšerná kolotočová věc, na kterou se svého času tak úsměvně u nás namotalo Turbo i Olympic.

Odmyslíme-li si výše zmíněné a další poněkud legrační známky (kdysi) hair-metalové kapely (třeba Tempestovo roztáčení mikrofonového stojanu) či obvykle únavné kytarové a bubenické sólo (a tady je ta Rossiniho předehra k "Vilému Tellovi" fakt srandovní), zůstávají Europe překvapivě solidní rockovou kapelou. Asi by bylo těžké úplně se odstřihnout od úspěšné minulosti, ale čím více se skupina oprostí od směšných pop-metalových reliktů minulosti, tím lépe.

Vždyť místy zní úderně třeba jako Whitesnake na svých posledních deskách a skladby ze silného posledního studiového alba "Last Look At Eden" jsou na tomto koncertě nejlepší (skvělý titulní otvírák a "No Stone Unturned" s výbornou atmosférou). Tempestovi to pořád solidně zpívá, i když v cajdákovém hitu "Carrie" (další vzpomínka na zašlou slávu osmdesátek) už se ukazují jeho limity ve výškách. A výborná je i novinka "Doghouse", zemitá téměř blues-rocková pecka, která zní v přídavku těsně před tím, než ji zabije samohrajkový motiv "The Final Countdown".

Kapele svědčí sevřený prostor Shepherd's Bush - pro diváky je to ideální místo, krásně vypadá a všichni to mají k sobě blízko. Není třeba projekcí, ani opulentních světelných a vizuálních efektů.

Obraz je ostrý, ovšem kamera obyčejně střídmá, žádné filmové zázraky. K tomu slušné DTS a opravdová kupa bonusů - rozsáhlé části dalších dvou koncertů ve Stockholmu nabízejí pohled na kapelu ve sportovní hale a pod širým nebem. Škoda, že dokument ze zákulisí je docela o ničem a dva videoklipy mají hlasitost nepochopitelně sníženou snad na polovinu.