Na pláštěnkách zjevně vydělali všichni prozíraví stánkaři, zkrátka nepřišly ani holinky všemožných vzorů a barev. Oproti sobotnímu Večírku pro nedočkavé, kdy se zdálo, že firma Converse tu dělá barevnou masážní propagandu, byla neděle o mnoho méně plátěná a byla naopak gumovější. To ovšem neplatilo pro hudební program, který byl opravdu nabitý. Na talentové stagi ho otevřela kapela Bellamy Moon, jeviště Evropy 2 o něco později obsadili slovenští Konflikt. V přitažlivém line-upu se postupně střídaly hvězdy zahraniční a hvězdičky české hudby.

Tuzemskou scénu zahájila nedávno objevená talentovaná zpěvačka Debbi, jež zazpívala většinu hitů z debutu "Touch The Sun", předvedla i "I Try" od Macy Gray a zkusila si také "Fuck You". Nechci nikomu nadržovat, Debbi si ale zaslouží trochu více prostoru. Překvapilo mě, že služebně tak mladý interpret vystupuje na jedné z hlavních scén. Ona ale dokázala, že tam patří. I když je na jevišti zatím ještě trochu stydlivá (o neverbální komunikaci s fanoušky se stará spíš basačka Hanka s klávesistou Ahmadem) a chybí jí sympaticky dětinská bezprostřednost třeba takové Jany Jelínkové ze Sto zvířat, je to mladá dáma, které se vyplatí držet místo na zdejší hudební lavici. Tak ta Superstár přece jen k něčemu je. Troufnu si tvrdit, že Debbi - přestože se v soutěži nedostala ani do finále - těsně šlape na paty Anetě Langerové.

Nechyběl ani typický koncert Sto zvířat, plný originálních fórků Honzy Kaliny ("Všem, kteří vypadají jako já, věnujeme písničku "Erotickej film"."). Četné, i když na můj vkus trochu chladné publikum se sešlo i u punkrockové kapely U.S.Bombs. Pro Brity ne zrovna typickou fantasmagorii předvedla také prapodivně nezapomenutelná Kate Nash (reportáž z koncertu čtěte zde), jejíž publikum se však počtem nemohlo rovnat vařícímu se davu, který se sešel později na Sum 41.

Samostatnou reportáž z koncertu Paramore si můžete přečíst zde, teď jen prozradím, že kapela v čele s rusovlasou zpěvačkou zapříčinila parádní párty.

Závěr večera a začátek noci patřil velšské partě Bullet For My Valentine, která předvedla solidní show a dokázala, že i v zimě provázející festival se člověk může pořádně zpotit. A velká část návštěvnictva se shromáždila také u vedlejšího pódia, kde hráli Nightwork. Možná už jsem viděla příliš mnoho jejich živých koncertů, ale upřímně už mi ta nightworčí image připadá stále méně zábavná. Během vystoupení na Rock For People nechyběla jejich taneční verze "Včelky Máji", (s)padly i "Tepláky" a dokonce v jejich podání zazněla i píseň "Pohoda" od Kabátu. Vojta Dyk i jeho souputníci mají velké muzikální nadání, k jejich škodě s ním ale plýtvají a svou mladistvou energii vlévají do umaštěné tekutiny trapnosti.

Na své si díky Tomáši Klusovi přišli i fanoušci českého folku. Samotný zpěvák už snad ani nestojí za řeč, cítím ale povinnost vypíchnout nezaměnitelný sólový zpěv Jiřího Kučerovského (který by se podle mého názoru měl už konečně vykašlat na toho svého nemastného neslaného společníka, vydat se na sólovou kariéru a sbírat jednu zlatou sošku za druhou).

Ale humor stranou, atmosféra se v neděli skutečně vydařila. I večerní dance program vešel v oblibu, návštěvníci se po troškách rozdělili mezi několik diskotékových scén, nemalé množství odvážlivců vyzkoušelo i silent disco, v Česku zatím poměrně neobvyklou záležitost.