No, křtu... Ono na křest v pravém smyslu slova ani nedošlo. The Chancers neposlušně pojali rituál vybočením ze zaběhnutých konvencí, a tak místo tekoucího šampaňského a radostného cinkotu skleniček požehnali desce tím, že hráli nové skladby, setsakramentsky si je užívali a občas si přihnuli panáka Jägermeistera.

Právě Jägermeister byl ve 300 zkumavkách připraven pro první příchozí. Vzhledem k tomu, že se ale v Akropoli víc fanoušků nesešlo, někteří, usmívajíce se, praktikovali trik nahoru po schodech a dolu a s výrazem "hele, zase jsem PRÁVĚ přišel, haha" přemlouvali hostesky k další a další rundě. Tímto decentním flirtováním se byli schopni zabavit až do osmé hodiny večerní, kdy se v sále rozezvučely první akordy předskakujících Unholy Preachers.

Nejspíš je záměrem headlinerů zvát si pokaždé horší předkapely, než jsou oni sami. Unholy Preachers předvedli těm několika málo desítkám diváků, kteří si je přišli poslechnout, nálož kvalitního hlučného rachotu, v němž vyjma bicích a bohapustého mlácení do strun kytar nebylo slyšet vůbec nic. Tímto lomozem se občas prodral jen nesrozumitelný zpěvákův řev. Frontman ale každou skladbu publiku představil, takže ač zněly všechny takřka na chlup stejně, zjevně v nich nějaká pointa byla.

To hudbě The Chancers nechyběl ani pravidelný rytmus, ani líbivé melodie, ani bezprostřední nadšení. A roztomilému Simonovi bylo občas dokonce i rozumět (pokud se zrovna nepokoušel mluvit česky).

Do energičnosti domácích Sto zvířat nebo zahraničních Reel Big Fish mají Chancers ještě co dohánět. Jenže Simon není Kalina a Honza Novák není Dan Regan, a i když nejsou bůhvíjací blázni, umějí se The Chancers bavit po svém. A stejně tak baví i fanoušky, kteří sice včera byli zpočátku zaskočení novými skladbami a na Vedralovo nadšené "Ahóój, jak se máte?" odpovídali s rozpaky, neřku-li vůbec. Během desítek minut se však publikum dostalo do varu a až na několik v pozadí se krčících jedinců si koncert užívalo.

Z nové desky nemohl nezaznít už dříve vypuštěný singl "Hooligan In Love" ani píseň "Age Of Rudeness", mizernou češtinou frontman zazpíval "Skanking Praha", ozvala se ale i osm let stará pocta strahovské Sedmičce "007 Ska Party" i oblíbená "Drug Wars".

Včerejší párty byla moc fajn, ale opět jsem se ujistila v tom, že této devítičlenné partě sluší spíš větší festivalová pódia a že na těch malých klubových jevištích se jim už nějaký čas trhají švy. Už aby bylo léto!