Po čtyřiadvacáté se festival Rock for People objevuje na mapě tuzemských festivalů a za tuto úctyhodnou dobu si vydobyl status jednoho z nejstabilnějších festivalů, co se kvality line-upu i zázemí pro návštěvníky týče. Ani letošní ročník není výjimkou. Areál festivalu tradičně prošel několika změnami, i když nikterak výraznými. Celý prostor je prošpikovaný nejrůznějšími atrakcemi, pódii, kterých je letos více než deset, bary i opravdu rozmanitou nabídkou občerstvení. Příjemné je i jejich rozprostření, které fanoušky nenutí pobíhat z jedné strany areálu na druhý, kdykoliv se chtějí najíst, odskočit si nebo změnit stage. Jedinou bojovkou je přebíhání na Muzikus Stage, která se nachází mimo bránu festivalového areálu, a fanoušek je tak podroben opakovaným kontrolám u vstupu zpět.

Letošní ročník odstartoval večírek pro nedočkavé, který nabídl skupiny jako The Drain, Rituály či Skyline. Hlavní program ovšem započal o den později. Rozjely ho české klubové party Groovetown a Loco Loco. Druzí jmenovaní se na Muzikus Stage zpočátku potýkali s prázdným hledištěm. Hutné kytary a nespoutaná energie ale brzy nalákaly první zvědavce. Loco Loco bavili svým crossoverem a skvěle rozproudili krev prvním přihlížejícím. Na Cyklo Stage pak potěšil pohodovým setem Smrtislav. Za pomoci fanoušků, kteří se obuli do pedálů a poháněli kapelu, předvedli sympatický výkon. Jejich české texty i melodický zvuk bavil, ale větší pozornosti se kapele nedostávalo.

Padesáté narozeniny oslavila na festivalu Jana Jelínková. Jako dárek dostala od členů Sto zvířat sólovou nahrávku, kterou jí pomohli napsat a nahrát. Fanoušci tak slyšeli zcela neznámé písně ve světové premiéře, které ale nepostrádaly tradiční vtip a eleganci zvířecí party. Kromě nich zazněly pecky jako "Ty vole na základní škole", "Dáma s čápem" či na úvod zahraná "Refrén".

Prvním vrcholem se stalo vystoupení pražských Cocotte Minute. Ti v loňském roce vydali skvělou desku "Rituál, kmen a srdce a kmen". Právě ona se stala kmenovým základem pro krátký festivalový set, který zahájila při pohledu na poloprázdný prostor pod pódiem KB Stage Zellerova sarkastická hláška: "Sem myslel, že sme slavnější." I přes skromnější pozornost kokoti ale předvedli nabušené vystoupení. Na úvod nechyběla punková "Bordel", na kterou navázaly skvělé "Srdce" a "Tanči". Během stařičké skladby "Czeko" z jejich stejnojmenného debutu Zeller část písně odzpíval mezi diváky v kotli. Na konci setu vyslal na jejich ruce nafukovací člun, ve kterém se nechal vést. I proto měl koncert ohromný náboj, Zeller vtipkoval, skvěle komunikoval s přítomnými fandy a vůbec si vystoupení užíval. Cocotte Minute znovu ukázali, že jsou aktuálně v ohromné formě a patří k lídrům domácí klubové scény.

Velké dilema v line-upu prvního dne připravili pořadatelé v podobě shodného času vystoupení německých garážových rockerů The Picturebooks a britských rockerů The Amazons. Kdo zavítal na první jmenované do Motorola Stage, udělal o něco lépe. The Picturebooks překvapivě vzbudili velký rozruch a před pódiem postávalo obdivuhodné množství lidí. Duo zdobí syrový garážový zvuk, který muzikanti produkují pouze za pomoci bicích, kytary a zpěvu. Skupina od prvních momentů přichystala zvukové peklo, které fanoušky roztančilo a uhranulo. Koncert měl neskutečný náboj a groove a přítomní dle toho reagovali s velkými ovacemi. Dokonce se zdálo, že to oba členy až zaskočilo. Na konci setu přislíbili, že se k tak skvělému publiku do Čech brzy vrátí. Kdo si odskočil prohlédnout i The Amazons, rovněž nemusel litovat. Slušný kytarovka z ostrovů ovšem moc očí a uší nenalákala a set byl i přes snahu kapely chladnější. Určité nadšení vzbudila snad jen hitovka "Junk Food Forever".

Na hlavním pódiu se v podvečer objevil emo band Moose Blood, který funguje teprve od roku 2012 a patří k čerstvé krvi žánru. Set neměli špatný, ale kapela působila trochu odtažitě a ne tak živelně, jak je možné vidět třeba na živých videích na YouTube. To rakouští Kontrust roztančili a rozžhavili fanoušky na maximum. Mix rakouského folku s crossoverem ve stylu Guano Apes návštěvníky Rock for People evidentně zaujal. I ti kdo jejich písně neznali, si je hodně rychle osvojili. Oba lídři formace Agata Jarosz a Stefan Lichtenberger, oblečeni ve variaci na tradiční rakouské kroje, hravě roztančili publikum zejména pak energickými hity "Hey Dj", "Just Propaganda" či "Bomba".

Vrcholem prvního dne ovšem byli, alespoň pro rockové fanoušky, Američané ocenění Grammy za poslední album "Tell Me I'm Pretty" Cage The Elephant. Jejich set byl od první vteřiny poctou rockové hudbě s atmosférou starých časů. Lídr Matthew Shultz byl živoucím důkazem, že pravé rockové osobnosti ještě nevymřely. Takové nadšení, energie v kombinaci s technicky precizním, nikoliv však profesorsky chladným výkonem je velkou vzácností. Cage The Elephant ve svém setu čerpali hlavně z posledních dvou veleúspěšných alb "Melophobia" a "Tell Me I'm Pretty". Set neměl slabší moment a necelá hodinka utekla snad až příliš rychle. Pecky jako "Cold, Cold, Cold", "Shake Me Down" či strhující "Came A Little Closer" se do konce dne jen těžko vyhnaly z hlavy. Kapela odehrála rozhodně jedno z top vystoupení celé historie festivalu.

Program úvodního dne se poté začal chýlit ke svému závěru. Těžkou pozici měli You Me At Six, kteří sice odehráli slušný set, ale po strhujících Cage The Elephant tolik nezaujali. O hlavních hvězdách, excentrických podivínech z jihoafrické republiky Die Antwoord, vám napíšeme v samostatném reportu. Ti nejvytrvalejší však mohli ještě okusit něco z umění maskovaných Španělů GoMad! & Monster, kteří volně navázali svým mixem kytar a hutné elektroniky právě na headlinery prvního dne. Jejich hudba měla švih a nutila k tanci, ale chvilkami se dostával pocit trochu laciného a nenápaditého tuc tuc. Své fandy si ale kapela okamžitě našla a zakončila hlavní program úterního dne.

Ten nabídl skvělé momenty a navnadil na další den, během kterého se představí klasika festivalu Vypsaná fiXa, punkoví rebelové Slaves, metaloví Mastodon či američtí Paramore.