Motýli ve sněhu

V souvislosti s dlouho avizovaným ukončením existence norského popového tria A-ha vychází dvoudisková retrospektiva pojmenovaná "25: The Very Best Of A-ha". Je to třetí výběrové album kapely a také nejlepší. A nejen proto, že je (bohužel) definitivní.

9/10

A-ha - 25: The Very Best Of A-ha

Vydáno: 4.10.2010
Celkový čas: 79:40 + 76:09

Skladby: CD1: Take On Me, The Blue Sky, The Sun Always Shines On TV, Train Of Thought (7" Remix), Hunting High And Low (7" Remix), I've Been Losing You, Scoundrel Days, Swing Of Things, Cry Wolf, Manhattan Skyline (Edit Version), The Living Daylights, Stay On These Roads, Touchy! (UK DJ Edit), There's Never A Forever Thing, You Are The One (7' Remix), The Blood That Moves The Body (Two-Time Gun Remix), Crying In The Rain, Early Morning, Slender Frame, I Call Your Name; CD2: Move To Memphis (Single Version), Dark Is The Night For All, Cold As Stone (Re-Mix), Angel (Edit), Shapes That Go Together, Summer Moved On, Minor Earth Major Sky (Niven's Radio Edit), The Sun Never Shone That Day (Radio Edit), Velvet, Forever Not Yours, Lifelines, Did Anyone Approach You?, Celice, Analogue, Cosy Prisons (Radio Mix), Foot Of The Mountain, Nothing Is Keeping You Here (Single Remix), Shadowside (Single Edit), Butterfly, Butterfly (The Last Hurrah)

Vydavatel: Supraphon

Ohodnoť toto album

Tři koncerty doma v Oslu na závěr letošního turné (mělo by být i DVD) a pak finito. Tři pánové pod hlavičkou A-ha se rozhodli ukončit čtvrt století trvající existenci skupiny a věnovat se individuálním kariérám (v případě Paula v kapele Savoy). Není nad umění odejít v pravý čas. A toto odcházení je podpořeno i vydáním vzpomínkového 2CD o třiceti devíti nahrávkách "25: The Very Best Of A-ha".

Už jsme zde několikrát zdůraznili, že u výběrových alb (kterých před koncem roku vychází požehnaně) ve zvýšené míře hodnotíme jejich formální stránku. "Dvacetpětce" z tohoto pohledu není co vytknout: výborný a obsáhlý výběr písniček, který kombinuje nepochybné hity a méně známé, ale o to vybranější speciality (zde například "Cold As Stone", "Slender Frame" nebo "Cosy Prisons"), pár nealbových písní, jež vyšly pouze jako singly (lillehamerská "Shapes That Go Together" a závěrečná rozlučková novinka "Butterfly, Butterfly"), remixy, kvalitní remastering a rozsáhlý sleeve note v bookletu.

Poslech chronologicky seřazených písní ukazuje zajímavou věc: přes patrný vývoj módy, žánrů a technologií za posledních dvacet pět let (což je v populární hudbě dramaticky dlouhá doba) si A-ha na každém albu zachovali nějaké těžko pojmenovatelné kouzlo. Kouzlo fungující od syntezátorových začátků idolů dívčích pokojů přes proměnu na rockovou kapelu začátkem devadesátých let a znovu v dekádě následující po nečekaném comebacku v novém miléniu. Možná je to ve stále mladistvém Mortenově hlase nebo v té pověstné severské melancholii, co funguje i mezinárodně, zejména na fanoušky v Německu, Brazílii, Británii a Rusku.

U A-ha mne vždy mrzelo, jak je má naprostá většina "běžných" posluchačů spojené jen s jedinou písničkou. Zopakuji poněkolikáté - "Take On Me" je jejich nejhorší singl, který skvostům z alb "Lifelines" či "Analogue" nesahá po kotníky. Však si stačí poslechnout bez předsudků kteroukoli desku po roce 2000 - tohle opravdu není kapela jednoho hitu. "25: The Very Best Of A-ha" je dokonalou rozlučkou pozoruhodné popové skupiny. Uvidíme, zda dojde k ještě jednomu znovusjednocení.

• Mám rád (Martin, 09.12.2010 15:51) Reagovat

  Kapelu A-Ha stejně jako většinu synth-popu 80. let mám velice rád a proto bych oponoval - Take On Me je skvělá písnička se snadno zapamatovatelnou melodií a krásným i když prakticky neuzpívatelným refrénem (viz X-Factor kde se o ni někdo marně pokoušel). To že většina dramaturgů rádií má omezený playlist (a nejspíše i omezené možnosti co smí pustit) a hrají jenom Take On Me z ní nedělá nejhorší píseň, jen nejohranější. Jinak mám taky nejradši jinou písničku - třeba u nás prakticky zapadlou (hrálo se to u nás vůbec?) Forever Not Yours s geniálním postapo klipem. Nebo krásnou Stay on This Roads.
  
  

  • Re: Mám rád (Paulie, 09.12.2010 16:53) Reagovat

    Naprostý souhlas ohledně Take on me.V současné době se to zdá být nemožné, ale ještě kolem Lifelines tehdejší vydavatel dělal velké promo a skladba FNY se často točila i na Evropě 2 (ano, to rádio které hraje jen trendy věci ), tam dříve pouštěli i geniální Stay on This Roads.....Výběr je reprezentativní a zajímavý i pro skalního fanouška z důvodu jiných verzí skladeb.A-ha pro mě vždy zůstanou originální kapelou,která měla kvalitnější hudbu než si většina lidí myslela.. Už jsem zvládl jejich první rozchod, tak zvládnu i ten druhý :-)
    
    

• kvalitný remastering??? (martin73, 10.12.2010 10:02) Reagovat

  Sorry,ale ako muzikant a fans a-ha musim nesuhlasiť-tento remastering je príšerný,teda od pesničky slender frame to ide dolu vodou,ten zvukár čo to editoval musel byť zhúlený,alebo čo-inak fajn výberovka,zvlášť tie zaujimave verzie z posledneho albumu su fantastické.,ale ten remix the blood that...je hruuuuza
  
  

• Jejich alba... (David, 15.12.2010 09:25) Reagovat

  ...po roce 2000 jsou opravdu dobrá, škoda přeškoda, že u nás nikdy nevystupovali :-(
  
  

  • Re: Jejich alba... (marek, 15.12.2010 15:05) Reagovat

    a-ha posloucham od roku 2000 prave diky albu Minor Earth Major Sky. Momentalne jsem ve fazi, ze vubec nevim, na koho se budu tesit na koncerty...
    
    

8/10

Video: Serj Tankian se v syrové písni "A.F. Day" vrací ke kořenům Zpěvák System Of A Down a v současnosti také mnohostranný umělec a aktivista Serj Tankian plánuje během letošního podzimu vydat pod svým jménem nové EP "Foundations", na které právě poutá singlem "A.F. Day". Ten napsal v pradávných... čtěte zde

Vydáno: 19.05.2024 08:00 v sekci Audio / Video | Video

7/10

Video: Temná country Polyho z Insanie se představuje komiksovým klipem "K mýmu ohni nesedej" Dark-country projekt frontmana Insanie Polyho nazvaný Poly Noir dostává konkrétnější kontury s prvním singlem - a rovnou titulním. Skladba "K mýmu ohni nesedej" totiž pojmenovala celé album, které by na značce Smile Music mělo vyjít... čtěte zde

Vydáno: 18.05.2024 14:30 v sekci Audio / Video | Video

8/10

Recenze: Jan Váňa předkládá na úsporném debutu "A na Jordán dopadla tma" sbírku zamlžených zrcadel pocitů a situací Písničkářství má na domácí scéně hluboce zapuštěné kořeny. Dříve byl jeho představitel často jinotajným mluvčím, který metaforami kličkoval mezi tím, co režim dovolil. Doba se změnila, sdělení postavené na textu ale... čtěte zde

Vydáno: 18.05.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Akonův pražský koncert se ze splněného snu proměnil v noční můru Pomohl objevit Lady Gaga, natočil duet s Michaelem Jacksonem, stojí za hymnou šampionátu ve fotbale. Výčet toho, co se Akonovi během posledních dvaceti let podařilo, je úctyhodný a nebere konce. Jeho úspěchy ale zároveň neznamenají,... čtěte zde

Vydáno: 17.05.2024 14:00 v sekci Naživo

Rozhovory: Moimir Papalescu - V podstatě jsem retro sám o sobě Moimir Papalescu nepřehlédnutelně prostupuje domácí - převážně elektronickou - scénou. Působil či působí ve spoustě projektů, v poslední době se ale nejvíc přetřásá návrat formace Moimir Papalescu & The Nihilists. Bylo to... čtěte zde

Vydáno: 17.05.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory