Česká punková scéna se po dlouhých dinousauřích letech přenesla přes dobu ledovou a na svět vpustila po letech mladou krev, která za něco stojí. A kupodivu v záloze ihned číhají další hladoví vlci, kteří si chtějí urvat kus z kořisti. Mezi takové patří mladé pražské trio Brain Drain. To se po pár letech existence a jednom demu rozhodlo poslat světu pozdrav v podobě regulérní desky a říct nahlas, proč je "Trnem ve voku".

Inu, základním východiskem hudebního počínání je na první poslech legendární slovenská Zóna A v dobách desky "V životnej forme". Lehký, veselý a melodický punk. Jen s tím rozdílem, že slovenská kapela k této metě kráčela takřka patnáct let a mladí Pražáci ani ne třetinu tohoto času. Perfektním poznávacím znamením je zpěv lídra Kráti, který na první poslech může být otravný, ale ve skutečnosti je dost signifikantní a odlišuje kapelu od většiny ostatních mladých souborů. Dalším skvělým prvkem je i jakási muzikantská vyzrálost. Trojka mladých punkerů si zkrátka nebere nestravitelná hudební sousta a předvádí naprosto účelnou hru. Od jednoduché melodické kytary až po bicí, které rozhodně nezapadají do kolejí punkových archetypů.

Rovný tucet songů dává perfektní prostor k vykreslení vlastního mikrokosmu. Je to specifický svět pražské punkové mládeže, která nehodlá revoltovat ani neřeší existenciální trýzeň. Jde o problémy mladé kapely, tedy o autentickou výpověď plnou sebesarkasmu, kde se dozvíme, že Sklepmistr je "Number One", kdo je komu "Trnem ve voku" a i o tom, jak vypadají "Zvuky z garáže". Kdovíjak originální to není, o tom žádná. Jenže se to zatraceně dobře poslouchá a půlhodinka uteče jak nic. Obzvláště s hitovkami jako "Podfuk" nebo coververze "Švédský drogy". Zvláštní devizou je pak forma samotných textů, které se ani za mák nerýmují (tedy až na moment, kdy se objeví Cimrmanův absolutní rým), ale do hudby vždy velmi dobře sedí a nikterak nevyčnívají.

Brain Drain nakonec předložili velmi působivý debut, který neoplývá originalitou, ale je řemeslně skvěle odvedený. Nakonec může být i velice dobrou vstupenkou do společnosti české punkové špičky, ale to je věcí hlavně dřiny a sebezapření. A pokud tahle pražská smečka nepoleví, tak o ní bude ještě hodně slyšet. A na ukrácení doby čekání na novou desku Zóny A jde o naprosto ideální materiál.