Provedení antického tématu Orfea a Eurydiky podle Anaïs Mitchell nemá nic společného s Gluckovou operou, ani se nejedná o operu. Prezentuje originální neofolkovou variaci příběhu o Orfeovi a jeho bezbřehé lásce, nádherném zpěvu a podmaněném Hádovi, i o oné fatální malicherné chybě a podle promo zpráv je zasazen do postapokalyptického amerického období.

Deska je díky své instrumentaci řazena do folkových kategorií právem. Dominují jí akustická basa, americky znějící kytary (místy až bluegrassové), housličky, mandolíny, piáno a živé bicí. Nahrávku oživuje spektrum atypických nástrojů a kvanta perkusí, což má za výsledek různorodě působící písně, které se ve své kombinaci příjemně protnou.

Výborná postprodukce zprostředkovává pestrou škálu efektů a filtrů, které ruší očekávání standardně nudné, ryze folkové nahrávky. Technická nápaditost způsobuje příjemný spád alba, který má za výsledek, že se posluchač může již v polovině těšit, až si Hádovo město vychutná znovu. Další vyčnívající složkou nahrávky je i nezapomenutelný hlas iniciátorky projektu Anaïs Mitchell, který je doplněn a vyvážen zajímavými hosty. Vedle Anaïs v roli Eurydiky slyšíme i ikonu politicky emocionálního folku Ani DiFranco jako Persefonu, toho předního z Bon Iver, tedy Justina Vernona v roli Orfea, nebo folkaře Grega Browna v roli Háda.

"Hadestown" je zajímavou nahrávkou, jejíž poslech spíše potěší, než aby urazil. V kategorii folku vyčnívá a najde si posluchače i z jiných řad, kteří se shodnou, že se jedná o hodnotný a hudebně příjemně vyvážený artefakt.

Anaïs Mitchell - Wedding Song