O prvních minutách 50 Centovy show vám nic nepovím. "Byla jsem na hajzlu," řekla čekajícím novinářům slečna z pokladen, proč nedostali včas lístky. Když jsme se dostali dovnitř, dojem z obsazenosti haly byl překvapující. Oficiální čísla sice mluví o návštěvnosti okolo pěti tisíc, aréna ale byla na první pohled plná. Značka 50 Cent, zdá se, ani posledním propadákovým albem na hodnotě neztratila. V Česku sice sólový koncert nikdo z největších rapperů kromě 50 Centa nepořádal (Game, Wayne, Kanye, Jay-Z...), takže není s kým v úspěšnosti srovnávat, ale přesto bylo vidět, že to u nás má Fifty pojištěné.

A že si uznání od Čechů 50 Cent zasloužil! Už jste někdy zažili dvouhodinový hiphopový koncert, na kterém zazněla více jak padesátka tracků? Fifty to s kámoši z G-Unit - Lloydem Banksem a Tony Yayem - zvládl. Ze začátku sněhem překvapené obecenstvo možná působilo trochu ztuhle, 50 Cent však své pecky předváděl tak poctivě, že každý jej brzy začal obdivovat. Z jeho marných uměleckých pokusů poslední doby si často dělám srandu, teď jsem však na jeho adresu nemohl říct nic negativního, Curtis Jackson se na pódiu neskutečně snažil.

Stačilo se podívat na projekce na bocích s detailními záběry na rapperův obličej a viděli jste profesionální výkon. Na jednu stranu byla škoda, že instrumentálky byly docela utlumené, na druhou jste si aspoň mohli vychutnat Fiftyho rap - jeho zanícenost. Projektory z nějakého důvodu často vypadávaly, naštěstí pro krátkozraké nebyl problém se dostat blízko k pódiu a navíc: Fiftyho velký bělozubý úsměv zářil až úplně dozadu. Pěkně nás například rozesmál, když imitoval procítěné r'n'b zpívání hostujícího Governora při "Do You Think About Me".

Show byla rozdělena do několika částí, mezi nimiž se 50 Cent převlékal a Banks a Yayo měli prostor dát něco ze svého repertoáru. Zazněl tak třeba nejnovější hit "Beamer, Benz Or Bentley". Očekávaně největší odezvu měly ale Fiftyho nejúspěšnější singly, předně "Candy Shop", "In Da Club" a především "Hate It Or Love It". Velkou část koncertu podporovala živá kapela (hlavně "Ayo Technology" se velmi povedla).

Když v deset hodin trojice zmizla z pódia, DJ Whoo Kid ani nemusel vyburcovávat publikum k řevu, fanoušci si mohutnou odezvou rappery přivolali zpátky. A následné přídavky trvaly ještě dalších čtyřicet minut. Hity přicházely v takovém sledu, že jsem ani nedokázal stoprocentně sestavit setlist. V jednu chvíli sehráli scénku, že jim produkce řekla, že už přesáhli povolený čas a za každých pět minut dostanou pokutu tisíc euro.

Největší sranda večera však přišla, když si Fifty pozval fanoušky na stage. A tehdy se bohužel potvrdilo, že hiphopové publikum se až na výjimky rekrutuje z jednoduchých lidí. Ani zhruba sedmnáctiletý klučina nedokázal vyloudit ba jediné anglické slovíčko, takže Fifty si musel připadat jak mezi Marťany. Další hoch byl sotva z první třídy a když na něj 50 Cent mluvil z deseti centimetrů, vypadal, jako by právě viděl bubáka. A poslední dvojice žáků vyššího stupně základní školy definitivně ukázala smutnou pravdu o českých hiphoperech: rapu ani jeho kultuře, natož jazyku, nerozumí, ale oblíknou se podle videoklipů, mezi svou bandou jsou hrozní frajeři, vyrazí na koncert, ale když dojde na akci, jsou najednou zcela ztracení. Fifty, když z nich nedostal víc než pokrčená ramena, to trefně okomentoval: "He was so tough over there, take me, take me!"

50 Cent na stejném místě koncertoval před dvěma a půl lety a nabízí se tak srovnání, nad kterým však není nutné dlouze přemýšlet. Tento koncert byl o třídu lepší a kromě horší rozeznatelnosti instrumentálek mu vlastně není co vytknout. 50 Cent za dvě hodiny přesvědčil, že to je pan Rapper.

P.S.: Čtenáři nám v diskuzi můžou pomoct s doplněním setlistu a s odpovědí na otázku, kde nakonec celá parta okolo Fiftyho pařila po koncertu. Whoo Kid zmínil jeden hotel, kde mi však bylo později v noci sděleno, že už všichni z entourage spí, a v klubu na Novotného lávce nakonec plánovaná návštěva potvrzena také nebyla.