Audio/Video Jukebox

více...

Téma

Rock For People 2012

Hlas Česko Slovenska

Nové album Charlie Straight

Podpultovky

Nostalgická procházka po haciendě

15.02.2010 12:00, Tomáš Bláha

Lou Thomas z BBC o debutu Delphic napsal, že by to mohla být první velká deska v roce 2010. Deska kapely, co chtěla zase vrátit slávu taneční scéně ne zas tak odlišné od té, která zachvátila Manchester na začátku devadesátých let. A ač ne v tak zásadním měřítku, částečně se jí to i povedlo.

7/10

Delphic - Acolyte

Vydáno: 11.1.2010
Celkový čas: 51:42
Žánr: emotional dance music

Skladby: Clarion Call, Doubt, This Momentary, Red Lights, Acolyte, Halcyon, Submission, Counterpoint, Ephemera, Remain

Vydavatel: Polydor

Ale bylo by fér si přestat nalhávat, že v tom všem mohou být dále, než tomu bylo se singlem "Counterpoint". To byl ten moment, kdy si mohli dát do slova Manchester vsuvku MAD. Byla v tom lehkost, bezstarostnost, ale zároveň neuvěřitelná síla - takové ranní povzdechnutí nad skvěle propařenou nocí. Aby nedošlo k omylům - "Acolyte" je dobrá a po všech stránkách příjemná deska, ale singl "Counterpoint" byla rána přímo na solar, což album už bohužel není.

Kdybych měl označit viníky, začal bych u té přílišné přežehlenosti. Jsou místa, kdy je to fajn, ale jsou taky místa, kde by desce slušely ostřejší lokty. A i když v "Doubt" nebo "Halcyon" jsou kytary řízné, dojmu naaranžované šlehačky se ubránit nemůžu. Sympatické je, že Delphic nechtěli vytvořit pouze radio-friendly kousky a stopáže přesahující pět minut nejsou ani ojedinělé, ani nenudí. Slovo "Acolyte" by se dalo přeložit jako církevní učedník, který přisluhuje knězi. Z tohoto hlediska se jedná o snaživého hocha, u nějž by se jeden rozhodoval, jestli mu to prospěchové stipendium přiznat, nebo ne.

"Hrajem něco jako druh emocionálně-chytlavé euforické dance music," řekli mi. Emocionální určitě, chytlavé taky, euforické kdysi a dance jen občas. Ale nevykládejte si to zle, jak už jsem napsal, to album je dobré a rozhodně se k němu vracet budu. U mě Delphic ale možná měli tu smůlu (nebo jsem ji měl já), že když jim vyšel debut, já byl zcela spoután taneční alchymií Joye Orbisona, vedle kterého mi tohle trio z Manchesteru přijde jako "Acolyte" v tom nejzákladnějším slova smyslu - sorry.

Delphic - Counterpoint

Související články

Titulka zářijového Reportu patří Chinaski (Tiskové zprávy)
FM4 Frequency Festival, Green Park, St Pölten, Rakousko, 19.-21.8.2010 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Delphic, Lucerna Music Bar, Praha, 20.8.2010 (Naživo)
Delphic, Praha,Lucerna Music Bar, 19.8.2010 (fotogalerie) (Fotogalerie)
Trio Delphic u nás vystoupí již ve čtvrtek (Novinky)
Britské trio Delphic roztancuje Prahu (Novinky)
Dejte si na ně pozor aneb nová jména pro rok 2010 (Publicistika)
Video Jukebox 30/2009 (Video Jukebox)
Poslechněte si singl "This Momentary" Delphic (Audio)
Delphic - Tajemní proroci z Manchesteru (Radar)

Názory

souhlas (marosh, 05.03.2010 20:19) Reagovat

Tuhle desku jsem objevil dneska úplnou náhodou, mám za sebou tři poslechy a v zásadě souhlasím, někdy mám takovej ten lehkej pocit, že tam chybí "tah na bránu", nicméně pořád je to velmi slušný album a pár songů hned zakotvilo v mém playeru... rozhodně příjemný překvapení a doporučuju!

Album týdne 22/2012

Sigur Rós
Valtari

minulá Alba týdne

Na okraj Lukáše Bendy

Bene, řekni prdel, máš na to?

Nadužívání slovního spojení česká malost považuju za největší českou malost. Jsme mistři světa v komentářích a diskuzích na netu, ale pro pochopení legrace abychom si zaletěli na jinou planetu. Rozhořčené reakce, které vyvolal Ben Cristovao se svým novým super(s)hitem "Prdel", budiž toho důkazem.

Termín česká malost je tentokrát na místě. Arbitři jediného správného vkusu nezastavili začátkem května v komentářích - ať již na musicserveru nebo kdekoliv jinde - pusu. Jaký je ten Ben Cristovao pozér! Vlastně vůbec nemá ...

celý článek »