Jsou protichůdné názory, která deska je v kariéře zpěváka nejdůležitější po té první. Někteří říkají, že druhá, jiní zase že ta třetí. K tomu se kloním i já. Když se nepovede druhá, můžete nadále žít z úspěchu debutu, jste ještě pořád bráni za nováčka, který se hledá, až třetí CD vše napraví. Když se nepovede, máte smůlu. Ačkoli jste pořád ještě zelenáčem, přesto jste už téměř zavedený interpret, který může snadno sklouznout do kolonky průměrný, ne-li hůř.

Ewa Farna se k tomuto milníku právě dostala s deskou "Virtuální" a pokud by platil předchozí odstavec bez výjimky, měla by tato česko-polská zpěvačka problém. Její třetí deska má totiž sice jednu jedinou, ale nesmírně podstatnou chybu, či lépe řečeno vadu - písničky jako takové.

V recenzi na předchozí "Ticho" jsem chválil několik věcí, které měli na svědomí členové tehdejší doprovodné kapely Ewy Farné, a naopak kritizoval ty z pera Leška Wronky. Bohužel, na "Virtuální" dostal Wronka ještě větší prostor, kapela žádný a zbytek doplnily písničky z databáze. Nemohu si pomoct, ale především Wronkovy jsou naprosto o ničem - neskutečná nuda, hudební onanie bez nápadu. Paradoxně tak album zachraňují věci z databáze, z nichž ale několik zní jako debut Šárky Vaňkové. Pamatujete, že? Ne?!

V hlavě vám tak po poslechu zůstane jen úvodní singl "Toužím" - poměrně povedená věc, která ale nedosahuje ani hitovosti "Měls mě vůbec rád", ani kvalit "Ticha", dobře zprodukovaná (jedna z mála) databázová "Maska", pocta Michaelu Jacksonovi "Ty jsi král", z jejíhož textu a podání vám bude běhat mráz po zádech i po desátém poslechu, a závěrečná "Déšť", kterou si napsala Ewa sama. Je to sice "jen" klavírní balada, ale má téměř gospelový nádech, několik různých poloh a především solidní melodii. Ostatní písničky trpí ještě navíc příliš průměrnou a nemoderní produkcí.

Drtivá většina lidí se shoduje, že Ewa Farna je velký talent a každý, kdo ji viděl zpívat naživo, to musí chtě nechtě potvrdit. Koneckonců v tom utvrdila před pár týdny i mě. Má dokonce takový talent, že i z podprůměrné písničky, jako jsou právě ty na tomto CD, dokáže naživo udělat hit. Ale je tu jedno velké ALE. K tomu, aby lidi šli na koncert, potřebuje především kvalitní desky k jejich přitáhnutí. Pokud by chtěla i nadále pokračovat podobným způsobem, může se jí stát, že jí bude fanoušků spíš ubývat.