Berlín nás uvítal sychravým počasím, před zdejším O2 Worldem bylo přesto rušno. V hale překvapilo, že se i na ploše sedělo, což byla vesměs zbytečná povinnost. Jakmile totiž A-ha spustili svou "The Sun Always Shines On TV", aréna byla rázem na nohách a tančila...

Večer zahajovali němečtí debutanti Stanfour, ti neurazili ani nešokovali, to jedině v momentu, kdy zahráli kus megahitu "Tainted Love" Soft Cell. Jejich nový singl "Wishing You Well" je však aspirantem na velký hit, kterým se s natěšenými fanoušky party okolo Mortena Harketa rozloučili. V O2 World se sešli nejen skalní fans, kteří s nimi vyrůstali, ale i mladší generace, která pištěla stejně, jako by přijeli The Beatles. Stačila první skladba ("The Sun Always Shines On TV") a měli jejich náklonnost až do konce večera, kdy se zazněl největší hit "Take On Me", stejně tak jako dříve finišovali Pet Shop Boys koncerty s "Go West". Koncert měl několik příjemných zjištění. Jedním z nich byl zvukový návrat kamsi ke kořenům této skupiny, ten je k slyšení i na albu "Foot Of The Mountain", kterému byla patřičně věnována pozornost.

Zmínit Pet Shop Boys není zcela mimo mísu. A-ha s nimi mají několik věcí společných, minimálně to že na aktuálních koncertech hrají nezanedbatelný počet písní ze svých debutových desek. V tomto případě byl odehrán velký kus placky "Hunting High And Low"; kromě singlů došlo i na fandy oblíbené "I Dream Myself Alive" nebo kraťoulinkou "And You Tell Me". Druhá zmíněná patřila do akustického bloku, kdy se rozsvítil nespočet mobilů, prskavek a zapalovačů a to hlavně při překrásné "Velvet", ta taktéž zazněla v tomto komorním provedení bez přebytku proudu. Morten Harket sice nezpíval již tak často ve výškách jako dřív, mnoho fragmentů měl položené do nižších poloh, ale i tak předvedl téměř bezchybný výkon, k němuž jej mimo jiné hecoval i jeho parťák Magne Furuholmen. Morten se také několikrát chopil akustické kytary, což je velké překvapení, neb to je prvně za celou jejich kariéru.

Pozornost si zasloužila i vizuální stránka show. Byly tu abstraktní projekce na obřích plochách, vedle nich prosté přírodní výjevy (severská mrazivá příroda, vlnobití mořských vln) v souladu s obalem posledního řadovky. Skvělý světelný park, jehož dominantou byl nepopsatelný útvar (ten byl poprvé k vidění v závěru videoklipu "Foot Of The Mountain"), ten svítil v mnoha barevných odstínech a dokázal měnit tvar. To co v létě na Slávii marně slibovali Depeche Mode, A-ha hravě strčili do kapsy. Starší kompozice se dočkaly i zcela nových aranžmá, které odhalily ukrytý energetický potenciál, jenž na studiových provedeních nebyl tolik znát. Morten, Magnus a Paul Waaktaar-Savoy pečlivě pilovali každý detail a byla to pastva pro oči, sluch a odměnou jim byla bouřlivá atmosféra a dlouhé ovace.

Pokud se A-ha rozhodli v příštím roce zakončit své působení na scéně rozlučkovou koncertní šňůrou, jež má pracovní název Ending On A High Note, tak současnost s Foot Of The Mountain Tour je nabuzenou pozvánkou a skvělou referencí. Promakaná vizuální show, sehraná kapela, nechybující Morten Harket v jejím čele, to by byla škoda prošvihnout. Snad dojde i na Česko. Depeche Mode letos na Slávii jsou vedle tohoto jen blednoucí vzpomínkou...