"Retro je obecné označení pro něco minulého, zaniklého, bývalého, může se jednat o označení pro cokoliv zpět v čase," tak hovoří bible moderní doby - Wikipedie. Air svým počinem "Love 2" prudce rozrazili brány do pomyslného retro světa. Vpád do hlubin minulosti se však zabrzdil u letopočtu 2006. Právě tehdy vydali CSS jedno z nejpodstatnějších alb poslední dekády - "Cansei de Ser Sexy". Album brazilské kapely tehdy na celém americkém kontinentu znovu odstartovalo zájem o experimentální elektronickou hudbu. Air se svým retro pojetím "Love 2" na album navazují. Lépe řečeno, jihoamerické modly nekompromisně vykrádají.

Francouzští snílci natočili tradičně vkusnou, lehce melancholickou desku, která si kladla za cíl postavit most mezi dvěma rozdělenými světy. Mezi šedivou realitou a barevným retro světem Alberta Hofmanna. Základní ingrediencí se stala právě inspirace CSS. Aranžmá úvodní "Do The Joy" se stejně jako zpěvy v "Missing The Light Of The Day" ve 100% shodují s materiálem z debutové desky brazilského souboru. "Retro je obecné označení pro něco minulého, co fungovalo a bylo ukradeno, aby fungovalo i s jiným autorským podpisem."

"Love 2" je po stránce aranžmá možná nejdotaženější deskou Air. Zastánci Francouzů budou tvrdit, že důvodem je genialita tvůrců - vždyť jde o první nahrávku, kterou si pánové produkovali kompletně sami. Argumentace odpůrců má ale mnohem pravdivější základ. "Love 2" zní skvěle díky kopírování postupů Stereo Total, Stereolab nebo již zmíněných CSS. Na rozdíl od kultovních desek "Moon Safari" nebo "10 000 Hz Legend" na novém albu zoufale schází invence. Originalita z písní Air již deset let netryská a aktuální album na tom nic nemění. Škoda.

Alespoň jeden primát si Air připsali. Stvořili svou první přímočarou desku, která v celé své kráse vykvete už po úvodním poslechu a další časová investice se vyplácí již jen pozvolným otevíráním jednotlivých lístků. Zasněnost nemusí znamenat komplikovanost a právě v tom tkví síla alba. Vždyť "Love" je vrchol minimalismu a "Night Hunter" patří mezi psychedelicky nejpovedenější záležitosti Air vůbec. Singl "Sing Sang Sung" se naopak pyšní nejvíce přesládlým materiálem v celé diskografii francouzského dua.

Spíše než "Love 2" - další pokus o navázání na tučná léta devadesátá - bych jako fanoušek Air uvítal vydání živáku. Na škodu by ani nebylo inspirovat se od The Young Gods, neb jejich loňské album "Knock On Wood" bylo příkladem tolik žádané invence. "Love 2" se mu nemůže rovnat, přesto Air dál zůstávají jednoocí mezi slepými. Za sedm.